90. Výchovné minimum pro rodiče s dětmi


Špatnou výchovu dětí v rodině škola jen těžko napravuje. Státní moc by proto měla vytvořit podmínky, aby nastávající rodičové se předem seznámili s touto, případně podobnou informací výchovného minima. Cílem takové výchovy je dobrovolná kultivace lidské psychiky, tj. zduchovňování člověka poznáváním a dodržováním norem přírodního morálního zákona (dále jen Zákona) z vlastní iniciativy. Postupné přibližování se k tomuto cíli stanovila inteligentní moc vesmíru a přírody. Právem se proto ptal český filozof Emanuel Rádl: „Jak se znovu vrátíme k přesvědčení, že morální řád je svrchovaným pánem světa?“ Krátkozraké přestupování Zákona motivované vidinou výhod mocenských a majetkových známe z historie i současnosti národů i jednotlivců a právě toto přestupování je zdrojem zla, které se po určité době vrací do říše lidské jak vypuštěný bumerang zla, neštěstí, tragédií, kriminality. Existují i lidé, kteří sice znají Zákon, avšak tuto znalost zneužívají pro své egoistické cíle a mylně se domnívají, že své odpovědnosti za zneužívání znalosti Zákona mohou uniknout. Dle arabské moudrosti „svádění člověka od víry je horší než jeho zabití.“ Poněvadž vše ve vesmíru je řízeno přírodními zákony, lze tvrdit, že kde je platný zákon, tam musí být i Zákonodárce.

Zdrojem pro některé vybrané citace zde uvedené je brožura Almy Excelsior O světovém názoru budoucnosti pro šestou, filadelfickou kulturu (SPMZ, Přerov 1990), ekumenický překlad Bible (Ústřední církevní nakladatelství, Praha 1986) a kniha Kapitoly moudrosti. Citáty pro tuto knihu vybral a uspořádal Martin Valášek. (Vydavatelství Akcent, Drahomír Rybníček, Třebíč 2009. E-mail: drahomir.rybnicek@vydavatelstviakcent.cz Telefon: 568 844 553.)


Kdy započal vývoj říše lidské?

Vývoj říše lidské započal současně s vývojem prasluneční mlhoviny před asi necelými pěti miliardami let. Vývoj jednotlivých vývojových stupňů člověka je naplánován do sedmi kosmických dní. V současnosti se přibližujeme ke konci čtvrtého kosmu nynější sluneční soustavy, kosmu Kristovu, který je věnován rozvoji čtvrtého principu, jeho jástevním principům, ducha a duše.

1. kosmický den vytvořil říši nerostnou,
2. kosmický den vytvořil říši rostlinnou,
3. kosmický den vytvořil říši živočišnou,
4. kosmický den vytvořil říši lidskou v podobě, jak ji známe dnes,
5. kosmický den bude již v říši lidské probíhat bez fyzických těl, která zastoupí těla životní, tj. éterická.


Kolik těl dnes mají lidé?

1. Tělo fyzické. „Co dává život, je duch, tělo samo nic neznamená.“ (Jan 6, 63) Jen k tomuto tělu se vztahuje další informace Bible: „Prach jsi a v prach se navrátíš.“ (1 M 3, 19)
2. Tělo éterické, tj. tělo životní udržuje fyzické tělo v noci, kdy lidský duch a astrální tělo opouštějí své fyzické tělo. Tělo éterické denně bojuje v člověku proti silám smrti, které člověk vnáší do svého nitra nezachováváním duchovních zákonů, sobeckým cítěním a jednáním. K nejdůležitějším emocím patří duchovní neegoistická láska, která nejlépe zajišťuje lidskou imunitu a zdravý vývoj směřující ke stále vyššímu zesvětlení, tj. zduchovnění všech lidských těl. Astralita je společná pro říši lidskou i živočišnou. Správně vyvinutá astralita se nazývá Manas. Každá chvíle nesobecké lásky, projevu jejího myšlením, cítěním či činem je prací na budování Manasu. (Alma Excelsior) Proto se správně říká, že lidská neláska je velká zacházka k předurčeným postupným cílům vývoje říše lidské. Nesobecké lásce se též říká neosobní život, tj. život pro druhé. Příkladem jsou dobří rodiče. Astrální tělo obklopuje a prostupuje tělo fyzické i éterické. Zduchovňování éterického těla se vytváří spojením člověka s Bohem.
3. Tělo duchovní - duch. Říká se mu též vyšší Já. „Lidský duch je světlo od Hospodina.“ (Přísloví 20, 27) Lidský duch je nositelem lidské individuality a originality již od počátku 1. kosmického dne. Umožňuje, aby člověk myslil vytvářením pojmů, soudů a úsudků a vytvářel si stupnici hodnot. Ideální stupnice hodnot je dána morálním Zákonem. „Astrální tělo obklopuje a prostupuje tělo éterické i fyzické.“ Duch umožňuje lidské myšlení a inteligenci, které zejména u mladých lidí nabourává nezákonný sex.
4. Tělo duševní - duše. Říká se mu též nižší já. Postupně člověk vyvíjí duši rozumovou, cítivou a vědomou. Duše je nositelkou lidských citů, emocí. Arabská moudrost říká: „A kdo více bloudí než ten, kdo za vášní svou jde? Kdo svou duši očistí, ten jistě vydělá, a kdo ji zanedbá, ten jistě prodělá.“

S uvedenými těly souvisí pojem katalepsie, tj. strnulost fyzického těla. Ta nastává, jakmile se éterické tělo z fyzického těla vysune. Fyzické tělo se stává bezcitným, tuhne a vypadá jako by bylo mrtvé. Éterické tělo se vysunuje hlavou, takže nejdříve vychládají nohy. Ani při katalepsii není však stržena éterická páska, která spojuje tělo éterické a fyzické. Je to však stav smrtelného nebezpečí pro člověka. Mediumita je pro médium i přítomné seance vysoce nebezpečná, poněvadž médium nemůže kontrolovat, zda není ve styku s astrální mrtvolou. Médium je starým evolučním stavem, který byl udržován do dnešní doby tím, že vědomá duše nepracovala a nevyvíjela síly, jak to bylo v plánu Prozřetelnosti. Médium bez Já přitahuje vše, co také nemá Já. Správná je proto rada: „Neobracejte se k duchům zemřelých.“ (3 M 19, 31) „Člověk je tak složitou bytostí, protože se vyvíjí již miliardy věků a že prošel již tak velkým kosmickým vývojem, jsa stále v lůně duchovních bytostí vyvíjen, formován a doplňován. Nic, co máme, není naše, nýbrž je darem různých hierarchických bytostí různého stupně hierarchického.“ (Alma Excelsior) My však máme svou řádnou evolucí tyto dary zhodnotit na své vývojové cestě Zákona k předurčeným duchovním cílům, tj. zesvětlení našich těl, tj. těla astrálního, éterického a fyzického, nikoli je zneužívat k živočišnému, tj. egoistickému sexu a další amoralitou a kriminalitou všeho druhu. Bez včasného dosažení předurčených vývojových cílů budou tito opozdilci z normálního vývoje vyřazeni.


Jaký je rozdíl mezi spánkem a tzv. smrtí člověka?

Ve spánku nemyslíme a necítíme. Zaspíme i silnější bolest. Spánek nebo mdloba se dostaví, opustí-li lidský duch a tělo astrální své tělo fyzické a éterické a vznese se do duchovních sfér, v nichž čerpá energii na svůj příští den. Čím hlubší spánek, tím lepší je čerpání životní energie. Tzv. fyzická smrt se týká jen fyzického a éterického těla.
Novým spojením ducha s embryem v průběhu prvních týdnů po početí vzniká nový život člověka. (Embryo, lidský zárodek do počátku 2. měsíce vývoje.) Postupné ovládání všech těl člověka jeho duchem trvá až do dosažení 21 let. Teprve pak se stává člověk úplně odpovědný za své názory i činy. Tak je tomu například v Rakousku. Příkladem reinkarnace je osobnost mistra Jana Husa, Komenského a T. G. Masaryka. Dítě které zemře před sedmým rokem může se někdy narodit znovu i stejným rodičům. Změna pohlaví se u nových rodičů střídá, ale může být opakovaně i stejná. Dítě počaté mladší matkou než 21 let zpravidla přebírá vlohy od matky své maminky.


Existuje Bůh, Nejvyšší a Nejmocnější Inteligence? (NNI)

O Inteligenci svědčí řád v nás i kolem nás, udržovaný existencí přírodních zákonů. A kde jsou zákony, tam nutně musí být i zákonodárci. „Bylo by opravdu s podivem, kdyby badatelé v jakékoliv přírodní vědě našli Boha či duši, protože jde o nehmotné objekty. Když si koupíte řekněme pračku a rozeberete ji do posledního šroubečku, tak tam nenajdete ani kousek konstruktéra, který tu pračku vymyslel, ba ani stopu po dělnících, kteří ji smontovali dohromady.“ (Astronom Jiří Grygar) Obrovská inteligence, kterou již věda objevila a stále objevuje se nemohla vyvinout sama od sebe z chaosu pramlhovin. To by se spíš vyvinuly, vyrostly ze zasazených mincí mince nové.


Jaké jsou hlavní rozdíly mezi říší lidskou a říší zvířecí?

Hlavním rozdílem je schopnost lidí vytvářet slova a řeč. Říše zvířecí je částečně němá, částečně disponuje jen s předurčenými pro ni zvuky. Dalším rozdílem je svislá páteř lidí; páteře živočichů jsou vodorovné. V 5. kosmickém dni se zvířata stanou novou říší lidskou, s darem slova, řeči, schopností vytvářet pojmy a jejich definice a chápat stupnicový vývoj. (Viz Nový zákon, Římanům 8, 19-21)


Citace o člověku

1. Člověk dokáže v životě leccos zpackat, ale nic tak dokonale jako život. (G. Laub, 1968, český aforista)
2. Lidé dobré vůle, ať jste kdekoli, spojte se! Lidé zlé vůle se proti vám spolčili už dávno! (Jiří Žáček, 1945, český překladatel, básník, aforista)
3. Dnešní člověk spěchá a namáhá se uchvátit pro sebe co nejvíce z tohoto hmotného světa. Zapomíná, že je to duch a idea, které jsou jádrem života. (Břetislav Kafka, 1891-1967, hypnolog, léčitel a badatel v oblasti parapsychologie)
4. Celý život se musíme vzdělávat. (A. V. Lunačarskij, 1875-1933, ruský filozof, publicista, literární kritik, státník a politik)
5. Člověk, který je málo vzdělaný, roste jako vůl. Roste jeho maso, nikoli rozum. (Arabské přísloví)
6. Vzdělávat ducha je právě tak potřebné jako živit tělo. (M. T. Cicero, 106-103 př. Kr. římský řečník a politik)
7. Dokud žiješ, uč se! Nečekej, že moudrost s sebou přinese stáří. (Solón, 639-589, athénský zákonodárce, básník)
8. Nejlépe polepšíš lidstvo, když polepšíš sebe. (František Vymazal, 1841-1917, český filolog, překladatel a polyhistorik-samouk)
9. Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává, ne z toho, co je schopný získat. (Albert Einstein, 1879-1955, německo-americký fyzik, tvůrce teorie relativity)
10. Za člověka mluví činy, nikoliv slova. (Napoleon Hill, 1883-1970, americký publicista)
11. Velikost člověka roste tou měrou, jakou se usiluje rozmnožit dobro svých spolubližních. (M. Gándhí, 1869-1948, indický politik)
12. Člověk se stane vzdělancem jen díky vlastní duševní práci, to znamená vlastním samostatným promýšlením a prociťováním všeho, co se dozvíme od jiných lidí nebo z knih. (N. A. Rubakin, 1862-1946, ruský učenec a bibliograf)
13. Všichni jsme učiteli. Každý z nás plní ve vztahu ke svým dětem, přátelům a dokonce úplně cizím lidem úlohu pedagoga. (R. Fulghum, 1933, americký učitel, spisovatel a pastor)
14. Veškeré kárání a trestání se má obejít bez urážení. (M. T. Cicero, 106-103 př. Kr. římský řečník a politik)
15. Osobností je mi ten, kdo svým duchovním bohatstvím, svým dílem, svým vztahem ke světu znamená přínos v myšlenkovém, vědeckém a mravním vývoji lidstva. (Karel Höger, 1909-1977, český herec)
16. Být člověkem znamená být bojovníkem. (J. W. von Goethe, 1749-1832, německý spisovatel a učenec)
17. Pokrok přinášejí ti, kdo se odvažují stále měnit vše, co není v pořádku. (Bernard Bolzano, český filozof a matematik italského původu)
18. Mír mezi národy je závislý na míru v lidech. (Josef Čapek, 1887-1945, český malíř a spisovatel)
19. Lidé žádají v modlitbách od bohů zdraví, ale že mají v sobě moc nad ním, nevědí. (Démokritos z Abdér (asi 460--370 př. Kr. řecký materialistický filozof)
20. Chceš-li být bohatý, naplň ducha, ne truhlici. (L. A. Seneka mladší, asi 4 př. Kr.- 65, římský filozof, básník a politik)
21. Nejhorší způsob chudoby - chudoba ducha. (Anglické přísloví)


Láska je opakem přezrálého egoismu.

Láska duchovní bývá často přirovnávána ke světlu, které tvoří elektromagnetické záření. Tma je jen nedostatek světla, tma vlastní záření nemá. Překážky světla vytváří abnormální bytosti, které se staly abnormálními tím, že nesplnily včas a obsahově daný jim limit pro jejich vývoj a pak se staly součástí evolučně opožděných bytostí, které jsou ve vzpouře proti Bohu. Tma je symbolem zla, které dočasně může chutnat sladce, ale jen dočasně, než nastoupí v předurčený čas spravedlnost. „Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům (proti krvi a tělu), ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.“ (Ef 6, 12)

1. Člověk má právo milovat, nikoli činit si právo na druhého. (G. Eliotová, 1819-1880, vl. jm. Mary Ann Švandová, anglická prozaička)
2. Láska je přátelství člověka s Bohem. (Tomáš Akvinský, 1225-1274, italský dominikánský scholastik; nejvýznamnější teolog a filozof katolické církve)
3. Láska je nejuniverzálnější, nejobdivuhodnější a nejtajemnější kosmická energie. (P. Teilhard de Chardin, 1881-1955, francouzský přírodovědec a náboženský myslitel)
4. Člověka je třeba milovat jaký je, nikoliv si svou lásku podmiňovat tím, jaký by měl být. (Natalija Astafjevová, 1922, ruská spisovatelka)
5. Láska nemá nic společného s druhým člověkem. Milující člověk prostě miluje, tak jako živý člověk dýchá, pije, jí a spí. (Osho, 1931-1990, indický myslitel)
6. Čím více máme lásky, tím lehčeji projdeme světem. (Immanuel Kant, 1724-1804, německý filozof a vědec)
7. Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to. (Albert Einstein, 1879-1955, německo-americký fyzik, tvůrce teorie relativity)
8. Bohatství duše je cennější než bohatství peněz. (Arabské přísloví)
9. Prokážete největší služby státu i národu, když pozdvihnete nikoli střechy domů, ale duše občanů. Neboť jest lépe, aby velké duše pobývaly v malých domech, než aby nízké duše číhaly v příbytcích vysokých. (Epiktétos, asi 55 - asi 135, řecký stoický filozof, vedle císaře Marka Aurelia přední představitel pozdního stoicismu)
10. Nejužitečnější ze všech umění je umění být někomu užitečný. (Benjamin Franklin, 1706-1790, americký státník, diplomat, přírodovědec a spisovatel)
11. Ctnost je zdraví duše. (Aristón z Chiu, 3. st. př. Kr. starořecký stoický filozof, etik a spisovatel)
12. Člověk dospívá v okamžiku, kdy začne lásku dávat, namísto aby ji vyžadoval. Když jí začne překypovat a sdílet, když ji začne rozdávat. (Osho, 1931-1990, indický myslitel)
13. Kdo nežije pro někoho, ani pro sebe nežije. (L. A. Seneka mladší, asi 4 př. Kr.- 65, římský filozof, básník a politik)


Odkud se bere tma - zlo?

Zlo se nachází v nás již při příchodu na tento svět. Mnoho zla je též kolem nás. Bojovat proti zlu terorem a násilím? To je špatná rada zejména pro ty, kdo se obětovali a s výbušninou na těle šli zabít sebe i své nepřátele, které ani neznali. Zlo může mít formu nemocí a tělesných i duševních postižení, zla je kolem nás na světě přemíra, avšak místo, abychom my lidé přestali klást nové palivo na hořící zlo, naopak je tam ještě přidáváme. Odpověď na otázku v nadpisu zní: Zlo přichází na náš svět od lidí, kteří ať úmyslně nebo neúmyslně porušují svým jednáním normy Zákona, často v mylném domnění, že konají dobro. Odmítnout chybná rozhodnutí proti Zákonu, to je ta nejlacinější i nejlepší prevence proti zlu a nejlepší projev lidské svobody. Se zlepšením situace musí započít každý nejdříve sám u sebe. Je třeba však vědět, že nejvyšším řídicím systémem v nás je světový názor a z něj odvozený životní styl. Je třeba proto přestat sloužit lži, přetvářce, nadměrnému egoismu, vášním, fanatismu a začít s nápravou u sebe. A vstoupíme-li na cestu Zákona, což je opravdu nejlepší obrana i útok proti zlu, je třeba vytrvat a uvědomit si, že co se nemá stát, to se stát nemůže. Vytrvalost na cestě Zákona staří Židé přirovnali k motýlu nebo ptáku, který letí přes moře a musí mávat křídly, aby neupadl do vody a neutopil se. (Arnošt Lustig, 1926, český prozaik a publicista) Trpělivost je hradbou moudrého. (Čínské přísloví) K dobrému jsem dobrý, k nedobrému jsem také dobrý, tak prosazuji dobro. (Lao-C´) Kdo už je plný světla, nemá již ani možnost používat tmu, poněvadž každý může dávat jen z toho, co má. Náhoda je zakuklená nevyhnutelnost. (František Vymazal, 1841-1917, český filolog, překladatel a polyhistorik-samouk) Zde lze připomenout moudrou radu: Dodržuj řád a řád podrží tebe. Do svého světového názoru je vhodné přibrat si i filozofii nenásilí M. Gándhího, která není v rozporu s učením Ježíše Krista a další moudré rady:

1. Dobro přitahuje dobro, zlo plodí zase zlo. Když na volání zla neodpoví ozvěna, zlo z nedostatku potravy ztrácí sílu a odumírá. Zlo se živí jen sebou samým. A proto moudří lidé, kteří si to uvědomili, neodpláceli zlo zlem, leč vždycky jen dobrem, a tak zlo porazili. Nicméně zlo žije dál. Pouze málokdo se totiž řídí tímto naučením, ačkoliv zákon, na němž se zakládá, funguje s vědeckou přesností. (M. Gándhí, 1869-1948, indický politik)
2. Nenásilí je tisíckrát lepší než násilí, a nenásilí lidí čistých srdcí je nepřekonatelnou zbraní. (M. Gándhí, 1869-1948, indický politik)
3. Pomsta nebo trest možná uspokojí žádostivost, avšak nastolit mír nebo pozdvihnout lidstvo na vyšší stupeň, to nedokáží. (M. K. Gándhí,1869-1948, indický politik)
4. Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale nepřekonávat demokracii. (T. G. Masaryk, 1850-1937)
5. První známkou zkažení mravů je vyhnání pravdy. (M. de Montaigne, 1533-1592, francouzský filozof a spisovatel)
6. Násilí a lež nebojují, vraždí. (Josef Čapek, 1887-1945, český malíř a spisovatel)
7. Žádná moc nesmí platit víc než zákony. (M. T. Cicero, 106-43 př. Kr. římský řečník a politik)
8. Základní podmínkou dobrého života v obci je vláda zákonů, nikoli lidí. (Aristoteles 384-322 př. Kr., řecký filozof)
9. Stát je tu pro lidi a ne lidi pro stát. (Albert Einstein,1879-1955, německo-americký fyzik, tvůrce teorie relativity)
10. Žít pro jiné není jen zákon povinnosti, ale i zákon štěstí. (B. de Fontenelle1657-1757, francouzský spisovatel)
11. Všichni zloduši soudí, že vše je v pořádku, pokud se jim beztrestně daří uvádět všechno v chaos; a naopak všechno se jim jeví v nepořádku, když se jim brání v tom, aby si mohli provádět své rejdy. (P. T. d´ Holbach, 1723-1789, francouzský osvícenský filozof německého původu)
12. Oběť násilí (schválností, šikany, teroru) může být vtažena do kruhu zloby touhou po pomstě, avšak může také tuto temnou touhu odmítnout. Oběť bolesti je pokoušena k zlobě či rezignaci, ale může toto pokušení nakonec přemoci a tyto stavy vnitřně zpracovat. (Tomáš Halík, 1948, sociolog, psycholog)
13. Jenom národ zachovalý a vzdělaný může mít svobodu a s ní spojenou dobrou vládu, tuto pravdu, které nás učí zkušenosti z dějepisu, musíme vždy především na zřeteli mít. Národ nevzdělaný, kdyby se celý zkrvácel samými revolucemi, nedocílí přece svobody a práva, nýbrž bude zase brzy ošizen a do libovlády nazpět vtlačen. Národ mravně zkažený, byť i vzdělán byl, přece zase svou pokažeností plete vždy sám na sebe metlu absolutismu. (K. Havlíček Borovský, 1821-1856, český básník a novinář)
14. Největším kapitálem národa jsou jeho mravní kvality. (N. G. Černyševskij, 1828-1889) ruský filozof, publicista a literární kritik)
15. Tma je ve státě, kde jsou lotři na výsluní. (S. J. Lec, 1909-1966, polský básník, satirik, aforista a překladatel)
16. Hlídání myšlenek je součástí těch systémů, kde jsou hlídáni lidé. (Jan Procházka, 1929-1971, český spisovatel a scenárista)
17. Politika musí pokleknout před mravností… (Immanuel Kant, 1724-1804, německý filozof a vědec)
18. Nikdo zlý není šťasten. (D. I. Iuvenalis, kolem 60-140, římský básník, satirik)
19. Člověk nesmí naříkat na svou dobu, z toho nic nevzejde. Doba je zlá, nuže jsi tu, abys ji udělal lepší. (T. Carlyle, 1795-1881, skotský esejista, satirik a historik)
20. Jestliže se ti podařilo ovládnout vášeň dříve, než ona ovládla tebe, pak se můžeš radovat. (T. M. Plautus, asi 251- kolem 184 př. Kr., římský dramatik, autor komedií)
21. Vášeň je zprvu jako cizinec, potom jako host a nakonec jako pán domu. (Talmud)
22. Otrok svých vášní je nejnižší ze všech otroků. (Talmud)

Uznáme-li existenci pravidel Zákona pro životní cesty všech lidí, je třeba uznat i existenci Zákonodárce. O potřebě pravidel pro provoz na silnicích nelze pochybovat. Právě tak nelze pochybovat o potřebě pravidel, tj. norem Zákona pro lidský provoz na planetě Zemi. Existují proto nejen lidská práva, ale i lidské povinnosti, odpovědnost a spravedlnost za dodržování či nedodržování Zákona. Zákonodárce je totiž nejen moudrost, láska, světlo, ale i spravedlnost. To ví české přísloví: jak si kdo ustele, tak bude v budoucnu i ležet. Svůj budoucí osud i své zdraví má tedy člověk do značné míry ve své moci. Největší překážku k záchrannému vstupu člověka na cestu Zákona tvoří jeho vlastní tma v podvědomí. U mnoha lidí se tato tma dostala až do vědomí a ovládá nyní člověka. Toto výchovné minimum pro morální zdraví všech lidí by mělo napomoci překonat odpor tmy v lidech, aby o obsahu alespoň začali uvažovat. Absolutní svoboda lidí neexistuje. Člověk je vždy na někom nebo na něčem závislý. Existuje však svoboda volby nejdůležitější, tj. zda chci být na Zákonu závislý, nebo v horším případě nezávislý ke své budoucí škodě, jakmile se dostaví zákonité ovoce za zneužívání mocenských výhod. Z hlediska duchovní vědy i selského rozumu a staletých zkušeností lidstva je vždy lepší závislost lidí na světle, pravdě, lásce, moudrosti, dobru.






SPMZ - 6/2011



<< ZPĚT

 

Start: 1.3.2007
Original: www.spmz.info
SPMZ • Nádražní 28, 783 13 Štěpánov u Olomouce
Czech republic

č.ú.: 257346517/0300

děkujeme za podporu!