70. Výchova je důležitější než vzdělávání


O tom, že výchova člověka, která zušlechťuje lidskou povahu a charakter, je důležitější než vzdělávání, které se týká všech ostatních oborů lidského myšlení a konání, napsal starořecký filozof Platon ve svém spisu O výchově a rodině: „Zákonodárce nesmí připustit, aby výchova byla odsunována do pozadí nebo aby se stala vedlejší prací, nýbrž musí se o ni řádně pečovat (…) Ale jestliže někdy výchova upadá, ale je možno ji opět podpořit, má o to usilovat každý stále a po celý svůj život. Slovo výchova zasluhuje pouze neustávající výchova k mravním ctnostem.“ Větší důležitost výchově před vzděláváním dal i náš J. A. Komenský: „Nedostatek výchovy duchovní, tj. mravní, je zkázou lidí, rodin i národů.“ I dnes je stále aktuální názor TGM: „Pravá demokracie spočívá na mravnosti. Vývoj školy, v tom je vývoj demokracie. Stát musí sloužit mravním účelům. Říká se, že dobrá škola ušetří peníze za kriminalitu, špitál, chudobinec.“ Priorita výchovy před vzděláváním vyplyne i z věty, že vzdělaný lotr je pro společnost nebezpečnější než lotr nevzdělaný. Nárůst represe před výchovnou prevencí je důkazem o zanedbání řádné výchovy, která spočívá na bázi přírodního morálního Zákona (dále jen Zákona). A řekneme-li Zákon, říkáme tím současně i Zákonodárce, neboť platný zákon se bez zákonodárce neobejde. Kladný vztah lidí k Zákonu i Zákonodárci tvoří hranici mezi výchovou řádnou, tj. demokratickou a ne-řádnou výchovou, která existenci Zákona neuznává a morální normy si odvozuje ze své lidské moci, jak nám to předvedla nedávná totalitní historie v Rusku a Německu. Pokus o nápravu morálního zdraví společnosti formuloval M. S. Gorbačov takto: „Nejdůležitějším úkolem dneška je povznést člověka duchovně, respektovat jeho vnitřní svět, upevňovat jeho mravní postoje. Nedosáhneme ničeho, dokud prosazením mravních hodnot … nedojde k ozdravění společnosti. Demokracie je také mravní očištění společnosti, obnovení jejího morálního zdraví.“ Lze si připomenout i slova premiéra Václava Klause z jeho novoročního projevu v roce 1993 (viz Mladá fronta DNES z 3. 1. 1993): „Začíná existovat samostatný český stát a je jedině na nás, a to skutečně na nás všech, jaký bude, co do něho vložíme, jak konstruktivní přístup k jeho utváření v nás převládne. Chtěl bych se zmínit o třech momentech, které budou předurčovat naši budoucnost. Podařilo se nám za prvé - obnovit politickou pluralitu, za druhé - uvést do chodu a do značné míry i realizovat ekonomickou reformu a za třetí: Jedná se o zahájení duchovní obrody české společnosti, o její návrat ke kořenům naší národní a státní existence, o její návrat k evropským tradicím. Mám tu především na mysli křesťanskou tradici v tom nejširším slova smyslu.“ Tento třetí bod je v souladu i s názorem TGM: „Nedovedu si představit našeho člověka, který by rostl bez poznání Ježíše a jeho učení. Kdo by neznal křesťanství, byl by vlastně cizincem na naší kulturní půdě. Ježíš, ne Caesar - to je smysl našich dějin i demokracie.“ Zde nutno zdůraznit rozdíl mezi učením Ježíše a učením nejrůznějších křesťanských církví na světě. Současný názor na výchovu je převzat od komentátora Deníku Ivana Hoffmana: „Třeba vymýtit ze školního prostředí hulvátství a vrátit mezi žáky slušnost. Nedopustit šikanu. Vyžadovat mravnost. Učit děti sebeobraně vůči agresivním civilizačním neduhům. Trvat na tom, aby si mladí vážili starých. To ať hlavně řeší školství. Matematika počká.“ (DENÍK z 1. 7. 2010) Nejdůležitějším argumentem pro nadřazenost výchovy nad vzděláváním je skutečnost, že výchova na bázi demokracie a Zákona je současně i v souladu s kosmickým plánem vývoje říše lidské na planetě Zemi. To je hlavní smysl našeho narození a života na planetě Zemi.

Etika jako duchovní věda o morálce teoretické i lidmi a národy různě praktikované tvoří nosný pilíř opravdu demokratického světového názoru. Etika Zákona se bez náboženství obejde, zatímco náboženství se bez etických, tj. morálních norem Zákona neobejde. Bez uznání Zákona se i náboženství může stát kořistí tmy, tj. terorismu, který vraždí ve jménu Zákona. Tento tragický vývojový omyl známe z historie křesťanství i současnosti islámu. I zde platí, že dobrý účel nesmí světit použité špatné prostředky.

Opravdová demokracie není vládou lidu ani politických stran, ale je vládou Zákona s jednou prioritou pro všechny demokratické politické strany. Tou prioritou je řádná, tj. demokratická výchova na bázi Zákona. Demokracii a její instituce (zákonodárný sbor, vláda, soudnictví) lze nadekretovat, avšak demokraty nadekretovat nelze. Ty je nutno vychovat.

Demokratický světový názor lze přirovnat ke světlu, nedemokratický světový názor lze přirovnat ke tmě. Světlo tvoří elektromagnetické záření, které je vytvářeno elektřinou (tatínkem) a magnetismem (maminkou). Tma žádné rodiče nemá. Tma je jen nedostatek světla, který způsobují překážky světla v nás i mimo nás. Opakem demokratického, tj. etického světového názoru je hlavně materialismus.

8/2010




<< ZPĚT <<

 

Start: 1.3.2007
Original: www.spmz.info
SPMZ • Nádražní 28, 783 13 Štěpánov u Olomouce
Czech republic

č.ú.: 257346517/0300

děkujeme za podporu!