33. Úvod k šesti publikacím SPMZ o demokracii, tj. svobodě



1. SVĚTLO A TMA
Podnázev: Co máme vědět a dělat, abychom se nestali tmou

Světlo často znázorňuje život, moudrost, lásku, dobro, demokracii a ráj na zemi. Tma naopak znázorňuje smrt, nevědomost, nezdravý egoismus, zlo, totalitu a peklo na zemi. Hlavní rozdíl mezi světlem a tmou spočívá v tom, že existenci světla umožňuje elektromagnetické záření, zatímco existenci tmy umožňuje nepřítomnost, případně nedostatek světla. Tma však nemá vlastní elektromagnetické záření, tma je jen bezobsažná nicota.


Co působí nedostatek světla v lidech, zejména v jejich podvědomí? Působí jej překážky světla, které tvoří síly abnormálních duchovních bytostí. Abnormálními se tyto bytosti staly proto, že v dané časové etapě se nenaplnily světlem, potřebným k postupu do další jejich časové etapy. Prostě propadly. Bylo jim však dovoleno, v zákonitých mezích, aby záporně ovlivňovaly lidské bytosti, které na Zemi právě prožívají svůj život. Na člověku, jeho minulosti a řádné výchově a sebevýchově pak záleží, zda se stane žákem světla, nebo kořistí tmy. Řečeno pohádkovou terminologií, na člověku a jeho svobodě záleží, zda zaprodá svou duši čertu za dočasné výhody a sám se stane v budoucnosti abnormální bytostí. Aby se to nestalo, potřebuje člověk znát vzorovou ideologii demokracie. Tu obsahuje i tato brožura.


Takzvaná patová povolební situace po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 měla přece jen určitý klad. Přispěla totiž k pochopení občanů, že podstatu a prioritu demokracie netvoří boj politických stran o moc, ale světlo, které v životě lidí na planetě Zemi představuje přírodní morální zákon (dále jen ZÁKON). Věrnost demokracii je proto nadřízená věrnosti stranické. Vše, co normám světla ZÁKONA odporuje, je tmou, amoralitou, kterou mají lidé v sobě objevit a překonat vstupem na cestu světla, tj. ZÁKONA. Zdrojem tmy je i narušení objektivně platné hierarchie hodnot. Kdo ve svém či skupinovém zájmu podřadí (1) hodnotu nejvyšší (ideologii demokracie) hodnotě nižší, stává se zdrojem tmy pro sebe i pro jiné. Biologická schopnost vytvářet si ideologii podmiňuje vznik (2) lidské svobody - moci. Lidská moc umožňuje tvorbu lidského (3) právního řádu. Právní řád má regulovat a usměrňovat (4) lidské jednání, zejména v oblasti financí a ekonomiky. Prioritou globální ekonomiky však není demokratická ideologie, ale zisk, jemuž se často podřizují i uvedené hodnoty (1), (2) a (3). Snaha každé moci, která se snaží nahradit přírodou ustanovenou prioritu světla demokracie svou odlišnou prioritou, je politikou antidemokracie, tj. tmy.


Zákonitý vývoj světla naznačuje vývoj od říše nerostné k říši rostlinné, dále k říši živočišné, lidské a k říším duchovním. Nezákonný je proto vývoj, který upřednostňuje hodnoty materiální před hodnotami duchovními. Život lidí na planetě Zemi lze přirovnat k životu v podzemním prostoru výškové budovy o mnoha nadzemních patrech. Jenomže nadzemní patra jsou pro nás neviditelná, poněvadž tvoří tzv. duchovní sféry, dimenze, élemy, v nichž žijí duchovní bytosti. Celá budova má však stejnou podstatu, jíž je energie a její různá skupenství, která jsou lidem na současném stupni vývoje ke světlu nedostupná. Existenci těchto nadzemních pater potvrzují nejnovější objevy astronomie, podle nichž podzemní část výškové budovy (astronomický vesmír) představuje jen 4 procenta hmotnosti celé výškové budovy. Materiál jednotlivých nadzemních poschodí nese název jemnohmotnost, který tvoří tzv. astrální a éterická jemnohmota v nejrůznějších kvalitách a představuje 96 procent hmotnosti celého vesmíru. To, že člověk něco nezná nebo nechápe, není důkazem, že to neexistuje. Není to tak dlouho, co lidé vůbec nic nevěděli o existenci virů a elementárních částic mikrosvěta. Dnes je to samozřejmostí. Naděje překážek světla, že i nadále budou dělat ze světla podřízenou popelku tmě, je naděje, která nemá šanci na úspěch.



Štěpánov u Olomouce, 1. února 2007.
František Venzara






2. SEDM ZÁKLADNÍCH A NEMĚNNÝCH PRINCIPŮ LIDSKÉHO VÝVOJE
Podnázev: Co máme vědět a dělat, abychom se začali naplňovat životodárným světlem, nikoli smrtonosnou tmou, která by z nás učinila vývojový odpad

Revoluci vědecko-technickou již brzo začne cílevědomě dohánět revoluce duchovně-mravní. Tuto revoluci nenastartuje některé ze světových náboženství, ale státní moc, která si uvědomí, že i ona se má řídit sedmi základními demokratickými principy níže uvedenými. Je-li světový názor lidí a jejich organizací v rozporu s těmito sedmi principy odvozenými ze znalosti přírodního morálního Zákona, je to cesta do tmy místo ke světlu. Proto lze říci, že právem i povinností každé státní moci je, aby zajistila zdravý vývoj morálního zdraví dle uvedených sedmi principů. Jen tak se otočí vývoj společnosti správným směrem ke světlu, což je i smyslem existence lidí žijících ve fyzických tělech na Zemi. Jen tak se zamezí tomu, aby o vývoji demokracie rozhodovali nedemokraté. Jen tak dojde k harmonii života lidí s vesmírem a přírodou a jejich zákony a plány. Špatný světový názor (a z něj odvozený špatný životní styl) je vždy nejvyšším řídicím systémem lidí i jejich organizací a je příčinou všeho zla, tj. tmy v nás i kolem nás. Blížící se stálá revoluce hlav a srdcí nebude nikomu brát jeho přesvědčení, pouze uplatní své právo i povinnost seznámit občany se základními principy demokracie, které jsou i v souladu s principy lidské svobody i s principy Ježíšova učení.


Sedm principů demokracie, svobody a Ježíšova učení
1. Nejvyšší a Nejmocnější Inteligence - NNI
2. Přírodní morální zákon a zákon odplaty
3. Reinkarnace
4. Neosobní život - projev lásky a služby
5. Jedení masa překáží lidem, aby žili v souladu s vesmírem a přírodou a jejich zákony
6. Žádný hněv a žádná pomsta
7. Výchova a osvěta ke svobodě, tj. k demokracii



Autor F. V. - 9/2007






3. O KLADNÉM A ZÁPORNÉM VÝVOJI LIDSKÉ ŘÍŠE
Podtitul: Dva dopisy a výběr z několika novin a knih

Tato brožura vychází z názoru, že státní moc, kterou disponují politické strany hlásící se k demokracii, má nejen právo, ale i povinnost zajistit, aby občané, mladí i starší, byli seznamováni s obsahem demokratické ideologie, její prioritou a demokratickými hodnotami. Priorita demokracie je jen jedna, a to duchovně-mravní kultivace lidské psychiky v souladu s platnými přírodními duchovními zákony, nikoli jen honba za stále vyšší hmotnou úrovní. Opravdová demokratická ideologie je opakem ideologie materialistické a ateistické.


Již do očí bijící nezdravý vývoj společnosti mohl by skončit tím, že temná duchovní utajená moc, která tento záporný vývoj toleruje a snad i ovládá, „zachrání“ společnost před dalším posunem k zákonité tragédii nějakou další revolucí, která by sice nahradila nemocné projevy vývoje, ale opravdová priorita demokracie by i nadále zůstala popelkou. O takové možnosti společenského vývoje a moci vyvolané podřízením podstatného nepodstatnému věděl již francouzský filozof Claude Helvétius (1715-1771), který napsal, že cesta k despotismu je lehká a lid jen málokdy zjistí zlo, které mu chystá upevňující se diktatura. Jediná možnost, jak zajistit vývoj zdravé, tj. opravdu demokratické společnosti i státní moci, je nutnost zajistit radikálně výchovou dostatek opravdových demokratů, kteří budou poznávat a uskutečňovat ideologii demokracie a její prioritu v sobě i kolem sebe. Stručný nástin demokratické ideologie a jejích sedmi demokratických hodnot lze nalézt na webových stránkách www.cz-eu.eu. Tato brožura obsahuje některé další informace a názory, které by neměly zapadnout, ale měly by přispět k tomu, aby se prioritou všech lidí a jejich organizací staly hodnoty duchovní a nadstranické, aby nevědomost byla nahrazena moudrostí a nezdravý egoismus byl nahrazen snahou žít pro jiné vstupem na cestu světla, tj. demokracie a svobody. Jen tak ztratí nadzemské duchovní moci tmy svou nadvládu nad lidmi.



F. Venzara (březen 2008)






4. SEDM ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ JEŽÍŠOVA UČENÍ

Ježíšovo učení i občanská ideologie čisté demokracie mají společný základ, jímž je přirozené právo, tj. morální Zákon (dále jen Zákon), který určuje meze lidské moci, tj. svobody volby a platí pro věřící i ateisty. Má-li se tato moc a svoboda vyvíjet v souladu s plánem vývoje vesmíru a života v něm, je nutné znát normy Zákona a snažit se je, co nejlépe je to možné, dodržovat v každodenním životě. Každé narušování Zákona je tudíž i narušováním demokracie. K nejznámější formulaci norem Zákona patří Desatero. Nová je písemná formulace Sdružení přátel morálního zákona - SPMZ tzv. všelidských mravních norem, kterou vytvořilo Sdružení přátel morálního zákona (SPMZ) v únoru 1999, brožura F. Venzary Sedm základních principů vzorového světového názoru demokracie a tato brožura.


Na rozdíl od ideologie demokracie, Ježíšovo učení zná nejen Zákon, ale zná i Zákonodárce všech přírodních zákonů a zná minulý i budoucí vývoj lidské říše. Zákonodárci se říká Bůh, též Nejvyšší a Nejmocnější Inteligence vůbec, ve zkratce NNI. Obsah sedmi základních a neměnných principů platných pro vývoj říše lidské je stejný pro Ježíšovo učení i pro demokracii, různá je jen terminologie. Tak například porušování Zákona nazývají občané přestupky, přečiny, trestnými činy, zločiny, křesťané používají jeden výraz - hříchy. Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona. (1 J 3, 4)


Vrcholným politickým cílem pro demokraty je spořádaná, mírumilovná, poctivá, moudrá, zdravá a vzájemně důvěryhodná společnost, která je vybavena slušnou hmotnou úrovní všech občanů, potřebnou pro zdravý, nikoli přepychový život a lidi činí povahově lepšími tím, že je duchovněmravní výchovou zduchovňuje. Tohoto cíle lze dosáhnout jen znalostí a respektováním Zákona. Pilířem i cílem Ježíšova učení je království nebeské, zvané též královstvím Božím, jehož dosažení je též podmíněno znalostí a dodržováním Zákona. Prioritu království před hmotnými statky vyjadřuje Ježíšovo učení takto: Hledejte především jeho (Boží) království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. (Mt 6, 32) Společným jmenovatelem demokratického i Ježíšova učení může být tato formulace: kultivace lidské psychiky na bázi Zákona. Cíl smyslu života Židů vyjádřil Starý zákon, první část Bible, slovy, že člověk se má vyvíjet k obrazu Božímu, který není hmotný, ale duchovní, tj. nebeský. Priorita duchovního, tj. nebeského je vyjádřena hned v první větě Bible: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Takže nejprve existovala energie nebe a z ní byla oddělena malá, čtyřprocentní část, které říkáme astronomický vesmír. Této transformaci nebeské energie do hmoty astronomického vesmíru říká astronomie big bang, Velký třesk. Hmota slouží jen jako dočasný vývojový prostředek života na cestě k Bohu. Materializace života lidí je krokem zpět. Život bytostí ve fyzických tělech je časově jen nepatrným zlomkem sedmi velkých vývojových etap vesmíru i života v něm, k předurčeným cílům. Demokraté podporují cestu vpřed, nedemokraté podporují cestu zpět.


Když rozdělením Československa vznikla Česká republika, premiér Václav Klaus řekl ve svém novoročním projevu v roce 1993, že vedle politických a ekonomických reforem bude naši budoucnost předurčovat i zahájení duchovní obrody české společnosti v souladu s křesťanskou tradicí v tom nejširším slova smyslu. Tato třetí reforma stále ještě čeká na svou realizaci. Tu nejširší křesťanskou tradici lze nalézt v Ježíšově učení o království nebeském, zaznamenaném v Novém zákoně, druhé části Bible. Tato i další publikace SPMZ (Světla pravdy morálního Zákona) a webové stránky SPMZ www.cz-eu.eu by měly přispět k nastartování a k realizaci stále aktuálnější duchovní obrody společnosti pod vedením státní moci, prostřednictvím ministerstva školství a osvěty. Tato ministerstva představují hlavní nositele práva i povinnosti státu, zajistit řádnou výchovu nových demokratů, bez nichž skutečná demokratická společnost nemůže existovat a vyvíjet se správným, kladným směrem.


Použité biblické verše jsou převzaty z ekumenického překladu Bible a mají ukázat na obsahovou stejnost se sedmi základními demokratickými principy, uvedenými na titulním listě této brožury. Zkratky pro jednotlivé části Nového zákona nalezne čtenář v Bibli.



František Venzara (duben 2008)






5. KDO NÁM VLÁDNE? VYŠŠÍ JÁ NEBO NIŽŠÍ JÁ?
Podnázev: Co má člověk vědět a dělat, aby své vyšší Já osvobodil od nadvlády svého nižšího já?

Výhra i toho nejvyššího jackpotu je nicotná proti výhře, kterou může člověk vyhrát, začne-li žít v souladu s řádem vesmíru a přírody tím, že si uvědomí, že člověk není nejvyšší inteligencí ve vesmíru, že ne vše, co mu chutná, mu též prospívá v jeho vývoji k duchovní dokonalosti předurčené přírodou. Tomuto prvnímu kroku se v duchovní vědě říká probuzení vyššího jástevního principu, tj. vyššího Já (ducha) k aktivitě, která jediná je schopná (a je k tomu předurčena), aby ovládla postupně nižší jástevní princip člověka, tj. nižší já, jemuž se též říká duše. Duše je nižším jástevním principem proto, že v hluboké minulosti byla vývojem zatížena pudovou astralitou, která se mj. projevuje i touhou po nadvládě, a to i globální. Přepracování této pudové a egoistické astrality (probuzeným vyšším Já) se říká očista duše. Očista však není záležitostí jednorázovou a jednoduchou, ale je dlouhodobým náročným procesem výchovy a sebevýchovy. Má-li se dosáhnout míru v lidech i mezi lidmi (a státy a národy), pak je nutno, aby výchova, která kultivuje lidskou povahu očistou duše, se stala prioritou v životě jednotlivých lidí i států. O to usiluje SPMZ - Sdružení přátel morálního zákona. O to by měl usilovat každý stát a výchovná organizace UNESCO.


Impulsem k probuzení vyššího Já může být uvědomění si pravdy, že vše ve vesmíru je podřízeno přírodním zákonitostem, a to včetně vývoje lidské moci. Exaktní věda objevila obrovskou inteligenci vtělenou do vesmíru i života něm, inteligenci, která nemohla vzniknout náhodným vývojem, ale je projevem Nejvyšší a Nejmocnější Inteligence (NNI), jíž říkají křesťané Bůh.


Projevem nadvlády nižšího já nad dosud neprobuzeným vyšším Já je materialismus a jeho druh - ateismus. A co když ten názorový materialismus se přenáší do cévní soustavy lidí a projevuje se pak infarkty a mozkovými příhodami, které tvoří nejpočetnější příčiny úmrtí lidí? Druhé místo příčin lidských úmrtí zaujímá rakovina. Odborník na nádorová onemocnění, profesor Šekl definuje nádor takto: „Je to výstřelek tkáňového růstu, který se vymyká celovztažnosti organismu.“ Tuto definici lze však použít i na výstřelek přezrálého egoismu, kterým se člověk vyčleňuje z řádu vesmíru, a tím i z řádu svého organismu, který je svými silami v člověku latentně uloženými, individualizovaným mikrovesmírem. Určitou souvislost můžeme nalézt i mezi sladkostí přemíry egoistického zneužívání plodivé síly lidí. Tato sladkost se snadno může vtělit do krve lidí, kteří pak, třeba až v příští inkarnaci, onemocní cukrovkou.


Probuzení lidského ducha lze ztotožnit s počátkem vědomého života v souladu s řádem vesmíru. Tomuto počátku se též říká vstup na cestu Zákona (přírodního mravního) nebo na cestu čisté demokracie. Tato cesta však není jen odpočinkovou procházkou, ale občas tvrdým bojem dobra a zla, demokracie a totality, pravdy a lži, sebekázně a neodpovědnosti, slušnosti a neslušnosti, poctivosti a nepoctivosti, zákeřných schválností a jejich neoplácení, lásky a egoismu, nenásilí a násilí, moudrosti a chytristiky, zákonnosti a amorality, vědění a nevědomosti, remoralizace a demoralizace, fair play a unfair play.


Jak to dopadne se státem, v němž delší dobu ovládalo nižší já vyšší Já a kde státní prioritou nebyla výchova demokratů, ale bojovníků za světovládu, to popisuje článek Rusko na prahu vážné demografické krize (Právo ze 6. ledna 2001): „Alkoholismus, bída, infekční nemoci, které na Západě již vymizely, zničené životní prostředí - to vše se podepisuje na faktu, že na Rusko již doléhá dramatický pokles počtu obyvatel.“ Ani u nás není již delší dobu státní prioritou výchova k čisté demokracii, tj. výchova k nadvládě vyššího Já nad nižším já.


Významný, nedávno zemřelý židovský intelektuál profesor Eduard Goldstücker, publikoval v Právu z 25. října 2000 svůj varovný názor: „Není žádný pokrok. Existuje snad jedině pokrok ve zdokonalování mechanismů, které slouží k ovládnutí světa. Za účelem - a především a hlavně - zisku. Všechno ostatní, co se na zisk napojuje, je vedlejší a nedůležité. Prožíváme v bdělém stavu pochod ke katastrofě.“ Podobná je informace: „Lež se nastoluje jako světový řád.“


Co tedy má dělat většina národa, která nechodí k volbám? Přiklonit se cílevědomě k pravdě, o níž řekla dosud málo známá nejlepší představitelka našeho národa Alma Excelsior (1887-1956), že pravda žije z Boha a Bůh v ní. Tato pravda je pak totožná s cestou Zákona, cestou světla a čisté demokracie. Takový příklon k pravdě na úrovni jástevních principů člověka je tou nejlepší obranou, lékem i prevencí proti nadvládě nižšího já nad vyšším Já, proti vládě nikoli vůdců, ale svůdců, kteří nevytvářejí dobré předpoklady pro to, aby se lidé stávali dobrovolně a na základě vnitřního přesvědčení - lepšími.



Ve Štěpánově u Olomouce de 6. 1edna 2001.
František Venzara






6. O ŽIVOTODÁRNÉM POSELSTVÍ BIBLE PRO ATEISTY I VĚŘÍCÍ
Podnázev: Učebnice moudrosti a lásky

Bible, díky svému duchovně etickému poselství, patří k celosvětovým bestsellerům. Tato brožura pominula biblické příběhy a poskytuje čtenáři informaci, že se narodil proto, aby se vyvíjel k obrazu Božímu, tj. k nejvýše možnému vývoji člověka. Bible obsahuje i poučení, jak má člověk správně myslit, cítit, mluvit a jednat, aby předurčeného cíle lidského života dosáhl, aby k tomuto cíli přibližoval postupně sebe i jiné. Chová-li se člověk opačně, vytváří si tím sám překážky pro to, po čem nejvíce touží: po štěstí, vnitřním míru, bezpečí, zdraví, dobré životní úrovni. Tito lidé dělají to, co je zlé v očích Hospodinových. Mohou sice dosáhnout s pomocí amorality určitých, zpravidla hmotných výhod, ale jen dočasně. A ke škodě svého duchovního vývoje. To vyjádřil i největší římský řečník, významný státník, spisovatel a filozof Marcus Tullius Cicero (106-43 př. Kr.) když napsal, že pro člověka je prospěšné jen to jednání, které je zároveň i čestné, tj. morální. Jen tak nepokazí člověk životní cestu ani sobě ani jiným. Náš filozof Emanuel Rádl (1873-1942) se vyjádřil podobně: „Jak se znovu vrátíme k přesvědčení, že morální řád je svrchovaným pánem světa?“


Jedinečnost Bible je dána tím, že prostřednictvím proroků, jimž se též říkalo vidoucí, tj. duchovně velmi vyspělých lidí, „Bůh oznamuje člověku, co má na mysli“ (Am 4, 13) Proto se též Bibli říká Písmo svaté. (Význam zkratek je uveden v ekumenickém překladu Bible z roku 1985.) K největším a nejlepším tlumočníkům Boží pravdy, patří Ježíš Kristus (dále jen J. K. ), který řekl: „Mé učení není mé, ale toho, který mě poslal.“ (J 7, 16; 12, 49;14, 24) Ten, kdo J. K. poslal na Zem, je Bůh, nejvyšší a nejmocnější Inteligence ve vesmíru, v říších duchovních i hmotných. „Ano, Bůh chce, aby všichni lidé poznali pravdu“ (1 Tm 2, 4) - bez níž není možný pokrok člověka, lidstva, ani k pravdě vědecko technické, ani k pravdě etické, kulturní a společenské.


Bible pozůstává ze dvou částí. Ze Starého zákona, který obsahuje učení a dějiny starých Židů a z Nového zákona, který nás informuje o zakladateli křesťanství, historické osobě J. K. a o jeho učení. Starý i Nový zákon vycházejí ze znalosti přírodního morálního Zákona. Není však v lidských silách a možnostech zrušit platnost tohoto Zákona, případně se natrvalo vyhnout následkům překročení či překračování Zákona. Každý lidský čin proto můžeme přirovnat k bumerangu, který se - po různě dlouhé době, která zpravidla přesahuje dobu jednoho lidského života na Zemi - vrací zpět k tomu, kdo jej vypustil. (Bez této reinkarnační možnosti by nebyla spravedlnost na Zemi a Bůh by byl nespravedlivý svévolník.)


Názor, že tzv. duchovně duševní nadstavba je jen projevem fyzické základny, tj. fyzického těla, lze přirovnat ke středověkému názoru, že Slunce vskutku ráno vychází a večer zapadá, tj. že Slunce 1x za 24 hodin oběhne Zemi. Dle Bible však právě ta „nadstavba“ je základnou, na níž je postaven život fyzického těla lidského: „ Co dává život, je duch, tělo samo nic neznamená.“ (J 6, 63) Fyzické tělo je jen součástí říše nerostné. Vývoj člověka k dokonalosti duchovní a duševní však fyzické tělo umožňuje. Do fyzického těla jsou též vtěleny kosmické a makrokosmické duchovní síly.


Teprve uznáním existence morálního Zákona (a uznáme-li Zákon, je třeba uznat i Zákonodárce) přestává člověk na Zemi živořit a marnit svůj čas (nezávisle na dosaženém stupni hmotného blahobytu či dosaženém školním vzdělání) a začíná se stávat kulturním, moudrým a duchovním člověkem, s pevným morálním (a následně i fyzickým) zdravím.


Tato práce má jen usnadnit orientaci v bibli a poznání jejího nezkresleného etického poselství. Nahradit bibli a její studium nemůže.






7. O PRAVDĚ
Podnázev: Jak ekumenický překlad Bible napomohl k tomu, že verš Židům 9, 27 se považuje mylně za důkaz, že reinkarnace neexistuje

Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že spravedlnost na světě neexistuje… Proč má být člověk slušný a poctivý, nemá lhát a má nazývat věci pravými jmény, když mu to přináší jen samé nepříjemnosti a nevýhody? Odpověď zní: Poněvadž je to povinnost daná řádem vesmíru a přírody. Plnění této povinnosti umožňuje člověku, aby žil zdravě a vyvíjel se správným, tj. kladným směrem a připravoval si tak dobrou budoucnost a dobrý osud. A obrana slušných před špatnými mocnými? Nepropůjčit se k odplatě za nespravedlnosti a šikanu, nepropůjčit se za nástroj amorality. Pak bude platit poznatek sv. Augustina: Zachovávej řád a řád zachová tebe. S popíráním existence (přírodního) řádu a jeho zákonů souvisí i světonázorový propad jednotlivců i společnosti k materialismu, ateismu a k právu mocnějšího a silnějšího, tj. k právu džungle a k totalitě, která by mohla vést k modernímu otrokářskému systému, který by z občanů nadělal zombie, tj. lidi zbavené jejich lidství (a možnosti správného duchovního vývoje). Popírání existence přírodního řádu vede i k popírání reinkarnace. Mylná představa, že smrtí odpovědnost člověka za používání či zneužívání jeho moci končí, snižuje odolnost člověka proti lákání a tlaku amorality, aby se člověk stal jejím oddaným služebníkem za poskytnutou pomoc a s ní spojené dočasné výhody a jistoty. Již po staletí existující rozpor mezi Východem a Západem na reinkarnaci, zaviněný caesaropapistickou mocí císaře Justiniána, bude s rozvíjející se filadelfickou kulturou, jejíž zakladatelkou je celosvětově nejlepší znalkyně přírodního morálního Zákona Alma Excelsior (1887-1956), brzy odstraněn.


S každým nositelem lidské moci je nedílně spojena i moc výchovná. Proto Konfucius hlásal, že vládnout znamená vychovávat, proto zejména stát má povinnost předat mladým lidem ve školách základní duchovně-mravní poznání, které je přivede na cestu Zákona, tj. přírodního mravního zákona, která je totožná s cestou čisté demokracie, s cestou pravdy, moudrosti a duchovní lásky.Tato výuka by měla být nezávislá na dogmatech existujících církví. Základní principy demokracie by neměly být v občanské výchově na školách podobny jehle zahrabané v kupce sena.






8. „Maat“
princip staroegyptského myšlení

„Maat je princip celého staroegyptského myšlení. Tento princip se nedá vyjádřit jedním slovem, zahrnuje totiž v sobě několik pojmů najednou: pravdu, právo, spravedlnost, pořádek a řád. A tento princip byl obyvatelům Egypta podle tamní víry darován bohy při stvoření světa. Faraon byl jeho garantem a Egypťané se pak ve veškerém svém konání snažili tento řád uskutečňovat.“ (Profesor Miroslav Verner z Českého egyptologického ústavu v Týdeníku ROZHLAS č. 21/2008.)



František Venzara - 8. 6. 2008


 

<< ZPĚT

 

Start: 1.3.2007
Original: www.spmz.info
SPMZ • Nádražní 28, 783 13 Štěpánov u Olomouce
Czech republic

č.ú.: 257346517/0300

děkujeme za podporu!