65. Sedm základních a neměnných proncipů lidského vývoje



Podnázev
Co máme vědět a dělat, abychom se začali naplňovat životodárným světlem, nikoli smrtonosnou tmou, která by z nás učinila vývojový odpad



Informace dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 37/95 Sb. o neperiodických publikacích
Název díla: SEDM ZÁKLADNÍCH A NEMĚNNÝCH PRINCIPŮ LIDSKÉHO VÝVOJE
Podnázev: Co máme vědět a dělat, abychom se začali naplňovat životodárným světlem, nikoli smrtonosnou tmou, která by z nás učinila vývojový odpad
Autor: František Venzara
Vydavatel: SPMZ - Světlo pravdy morálního zákona Nádražní 28 783 13 Štěpánov u Olomouce
Vydání: První, září 2007
Výroba: Výrobu zajistilo SPMZ
Poznámka: Tato brožura navazuje na mírně upravený obsah brožury formátu A 4 téhož autora /2007) Sedm základních principů vzorového světového názoru demokracie (ISBN 978-80-86519-18-0)
ISBN 978-80-86519-21-0



Úvod
Revoluci vědecko-technickou již brzo začne cílevědomě dohánět revoluce duchovně-mravní. Tuto revoluci nenastartuje některé ze světových náboženství, ale státní moc, která si uvědomí, že i ona se má řídit sedmi základními demokratickými principy níže uvedenými. Je-li světový názor lidí a jejich organizací v rozporu s těmito sedmi principy odvozenými ze znalosti přírodního morálního Zákona, je to cesta do tmy, místo ke světlu. Proto lze říci, že právem i povinností každé státní moci je, aby zajistila zdravý vývoj morálního zdraví, dle uvedených sedmi principů. Jen tak se otočí vývoj společnosti správným směrem ke světlu, což je i smyslem existence lidí žijících ve fyzických tělech na Zemi. Jen tak se zamezí tomu, aby o vývoji demokracie rozhodovali nedemokraté. Jen tak dojde k harmonii života lidí s vesmírem a přírodou a jejich zákony a plány. Špatný světový názor (a z něj odvozený špatný životní styl) je vždy nejvyšším řídicím systémem lidí i jejich organizací a je příčinou všeho zla, tj. tmy v nás i kolem nás. Blížící se stálá revoluce hlav a srdcí nebude nikomu brát jeho přesvědčení, pouze uplatní své právo i povinnost, seznámit občany se základními principy demokracie, které jsou v souladu s principy lidské svobody i s principy Ježíšova učení.
Autor


1. Nejvyšší a Nejmocnější Inteligence - NNI
Tma v lidech i mimo nich překáží mnohým pochopit logický názor, že jsou-li lidé od Přírody vybaveni inteligencí, která si vytvořila svůj vlastní světový názor i s jeho hierarchií hodnot, pak tato inteligence nevznikla náhodou, ale jen v souladu s programem vývoje člověka. A kde je program, tam musí být i Programátor. Podobně kde je platný zákon, tam musí být i Zákonodárce.
Síly samy o sobě jsou slepé, pokud je nějaká moc nevybavila kouskem vlastní inteligence. (Například program do počítače.) Mohly však slepé síly celé Galaxie dát člověku inteligentní moc, kterou samy nemají a neznají? Možnost lidského vědomí, psychiky, inteligence a příčetné moci nám tudíž mohla darovat jen mnohem vyšší Inteligence, než je inteligence lidská. Tuto Inteligenci nazývají lidé Bohem, Alláhem.
Skutečnost, že 1 kg lidského mozku a 1 kg jakékoliv jiné hmoty má stejné složení z elektronů, protonů a neutronů naznačuje, že ve hře jsou ještě jiné hodnoty, např. organizační projekt těchto stavebních kamenů. Ten již ale je projevem inteligence. Šachového velmistra Kasparova neporazil tedy sám počítač, ale jeho program, dodaný mu lidskou inteligencí.
Nejnovější objevy astronomie naznačují, že společným základní stavebním prvkem všeho co je, je energie, přičemž hmota astronomická, hrubohmotná, představuje jen 5 % celé hmoty vesmíru. 25 % hmoty patří temné hmotě a zbytek 70 % skryté energii. Prostřednictvím vědy odhalují lidé úžasnou inteligenci vtělenou do všeho, co je, včetně zákonů přírody.
Z názorů J. A. Komenského, učitele národů, o Bohu: Ze všeho potřebného je nejpotřebnější Bůh. Bůh je Bohem řádu. Není moci, leč od Boha. Řád světa učí, že existuje Bůh, neboť řád nemůže pocházet z nějaké náhody. Neboť si představ: Kdybys měl připraveny typy této knihy a kdybys je rozmetal a naházel zase na hromadu, tisíckrát a tisíckrát a zase tisíckrát a nekonečně častěji, přece nikdy nevznikne taková kniha, jakou jednou složilo umění. Jak tedy mohl svět, tak uspořádaná soustava, vzejít náhodou?
Genetický kód je společný pro říši rostlinnou, zvířecí i lidskou. To ukazuje na jednoho Tvůrce genetického kódu. Inteligenci vloženou do všeho, co je, zkoumá a objevuje lidská věda, studenti se s touto inteligencí seznamují ve školách a my ji známe jako vědecko-technický pokrok. Autora této inteligence nelze popřít. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle. (Římanům 1, 20)


2. Přírodní morální zákon a zákon odplaty
Vše, co ve vesmíru je, nezávisle na tom, zda to již lidé vnímají či dosud to neobjevili, podléhá daným přírodním zákonům. Možnost, že Zákonodárce všech přírodních zákonů zapomněl podřídit své zákonitosti vývoj a používání lidské psychiky a moci, je zcela nevěrohodná. Takový zákon existuje a říká se mu Zákon moudrosti a lásky, jinak též morální Zákon, který je doplněn zákonem odplaty za dodržování Zákona lidmi. Tento Zákon zaručuje, že jakékoliv výhody získané v rozporu s normami Zákona, mohou být jen dočasné a hlavně škodí duchovnímu vývoji lidí. Jejich duchovní těla tak do sebe nasávají tmu. Správné je proto přísloví, že jak si kdo ustele, tak bude ležet, až jeho přestupování Zákona dozraje, například při vytahování z havarovaného auta, nebo zásahem nemoci.
Vztah lidí k oběma uvedeným zákonům je primárním zdrojem dobra či zla na Zemi. Lidem přírodou darovaná svoboda volby není bezbřehá, ale spočívá buď v osvobozování se od mravních norem Zákona, čemuž se říká demoralizace a amoralita všeho druhu. Lepší je druhá možnost, osvobozování se od nedodržování norem Zákona, čemuž se říká morální obroda, zlepšování morálního a psychického zdraví, též remoralizace, zejména i svoboda, což je synonymum demokracie. Jen tak je možno umenšovat podíl tmy v člověku v jeho vědomí i podvědomí. Jen tak je možno vyměňovat tmu v nás za světlo.
Jen mimořádně duchovně vyspělí lidé získali možnost odhalovat duchovní zákony, jejichž poznání je zcela mimo dosah exaktních věd. Tito lidé se stali pak zakladateli světových náboženství.

Čína
Vládne-li moudrý, zpevňuje páteře lidí. Kde se nebude dodržovat Zákon, tam zavládne temno. Co sám si nepřeješ, nečiň jiným. Není většího zločinu než povolovat vášním. Milujeme-li někoho, je možno nenamáhat se v jeho zájmu? (Zajisté jen v rámci Zákona.) Ušlechtilý člověk je nestranný a soustřeďuje se na věci podstatné.

Egypt
Miluj pravdu a spravedlnost. Nebuď stranický. Stále se vzdělávej! Řiď se naukou. Pracuj, poctivě si dobývej chleba. Nemluv zbytečně. Nesváděj ke hříchu. Neopíjej se! Neštvi se za bohatstvím. Nekraď. Poučuj lid. Nedopouštěj se bezpráví. Pusť se v zápas s tím, kdo se prohřešuje lží.

Indie
Nezabíjet živé tvory. (Neubližování, nenásilí.) Nebrat, co nám není dáváno. (Nekradení) Nepěstovat nedovolený pohlavní styk. (Pohlavní zdrženlivost.) Nemluvit křivě. (Pravdomluvnost.) Nepít opojné nápoje. Poslušnost a uctívání osobního Boha. Sebekázeň. Spokojenost, vyrovnanost. Myšlení přede vším jde, všeho pánem je, vše z něho pochází. (Zejména moc.) Dar poznání Zákona předčí každý dar.

Křesťanství
Nepřidáš se k většině, páchá-li zlo. Všichni, kdo mne (moudrost) nenávidí, milují smrt. Vyhlazeni budou všichni, kteří jsou pohotoví k ničemnosti, kteří svádějí člověka ke hříchu a spravedlivé strhují do nicoty. Za žádných okolností se neutíkej ke lži. Moudrosti jde o plnění Zákona. Mějte podíl na práci pro pravdu. Každý ať má na mysli,to, co slouží druhému, ne jen jemu. Dát se vést sobectvím znamená smrt.

Antika
Všemu vládne zákon. (Hippokrates) Nemá se ani splácet bezpráví bezprávím, ani se nemá nikomu činit zlé, a to ani kdyby člověk cokoli zakoušel od lidí. Věřte, že chybují ti, kdo spolu spí jen pro rozkoš. (Plútarchos) Oh ti nešťastní! Dobra sice dychtí dojít stále, k Zákonu však, jejž světu dal bůh, jsou slepí a hluší; jsouce poslušní jeho a rozumu, žili by šťastně. Die vševládný, vysvoboď lidi z té zhoubné nevědomosti. (Kleanthés)

Korán
Běda těm, kdo život pozemský více než budoucí milují, od cesty odvádějí, a aby křivá byla si přejí. Kdokoliv koná špatné, ten bude odměněn něčím podobným. A co jiného zůstane, odejde-li pravda, než bloudění?


3. Reinkarnace
Spánek je bratrem smrti. Tato lidová moudrost vyjadřuje stejnou podstatu spánku i smrti, jíž je odloučení se lidského ducha od fyzického těla. Krátkému odloučení se říká spánek, během něhož čerpá lidský duch energii v duchovních sférách. Mnohem delšímu odloučení, kterému předchází přerušení životní pásky mezi fyzickým a duchovním tělem, se říká smrt. Při tzv. smrti se lidský duch vrací zpět do duchovních říší na různě dlouhou dobu. Po skončení této doby je lidský duch duchovními bytostmi znovu spojen s novým fyzickým tělem, tj. s embryem v děloze jemu vybrané matky. Tomuto návratu se říká reinkarnace. Nově navázané spojení ducha s fyzickým tělem se u některých dětí v době mezi 1 až 3 lety projevuje tím, že o sobě mluví ve třetí osobě. Například: „Mamí, Lucinka se mi počurala.“ Žil-li chlapec v předchozím životě opakovaně jako žena, může chlapec o sobě mluvit jako děvčátko: „Mluvila jsem s babičkou.“ Totéž se může projevit u děvčátka, které žilo dříve jako muž. Tato minulost se může projevovat i ve hrách dítěte. Tyto projevy malých dětí neplynou z jejich rodinného prostředí, ale z jejich duchovního nitra.
Vyřazení reinkarnace z Bible, a tím i z Ježíšova učení, lze přičíst novobyzantskému císaři Justiniánovi (483-565), který si v roce 553 vynutil na svých biskupech exkomunikaci významného církevního učitele Órigena (185-254) a s ním i jeho učení o reinkarnaci. Dalším velkým úspěchem tmy v boji proti světlu bylo v roce 870 zrušení ducha, které církev zdůvodnila argumentem, že stačí jen jedna duše.
„Řetěz reinkarnací je evolučním žebříkem lidského vývoje. Jako člověk by ztratil smysl života, kdyby večer usnul a ráno se probudil, zapomenuv na to, čím včera byl, co konal, tak ztratila by reinkarnace svůj smysl, kdyby člověk neměl v sobě vnitřně uložené síly minulých vtělení, na něž navazuje a plánovitě je dále rozvíjí vlivem karmy řízené Prozřetelností. Proto se zrozuje buďto pod dobrými, nebo špatnými vlivy hvězdnými. Na člověku záleží, co v této reinkarnaci učiní, zdali zlé vlivy překoná a dobré rozmnoží. Horoskop určuje člověku to, co si přináší již ze své minulosti. Hvězdnými vlivy se nerozumí gravitace planet, nýbrž vlivy duchovně-duševní. Sloužit druhým a přispívat k jejich evoluci je jediným smyslem pravého duchovního života lidského a věčným cílem jeho určení.“ (Alma Excelsior, 1887-1956, znalkyně přírodního morálního Zákona.)
Reinkarnace je v Bibli pevně zakotvena, výslovně existenci reinkarnace potvrzuje Ježíš (ve verši Matouš 11, 14.15) slovy: A chcete-li to přijmout: Eliáš, který má přijít, je on (Jan Křtitel). Kdo má uši, slyš! (Poznámka: Prorok Eliáš žil za krále Achaba, 875-853 př. Kr.) Ve Starém zákoně se píše o reinkarnaci v Jób 1, 21: Z života matky jsem vyšel nahý, nahý se tam opět vrátím. Píše-li se v žalmu o tom, že do podsvětí se vrátí svévolníci, neznamená to snad, že už tam jednou byli? Reinkarnační význam má například verš Jób 33, 25: Jeho tělo bude svěžejší než v mládí, vrátí se do dnů dospívání. Do dnů dospívání může se člověk vrátit jen prostřednictvím reinkarnace. Slovy „Musíte se znovu narodit“ potvrzoval Ježíš Nikodémovi, členu židovské velerady, že znovuzrozením dostává starý člověk od své nové matky i nové fyzické tělo. (Jan 3, 4.5.7) Proto Ježíšova slova o znovuzrození se netýkají lidského ducha, který je stálým nositelem lidské osobnosti i v době tzv. smrtí, kterým podléhají jen fyzická těla. O tom vypovídají verše v poslední kapitole knihy Kazatel v Novém zákoně: Až se přetrhne stříbrný provaz, který spojuje duchovní těla s tělem fyzickým, člověk se vydá do svého věčného domu a prach se vrátí do země, kde byl, a duch se vrátí k Bohu, který jej dal.


4. Neosobní život - projev lásky a služby
Zákon neosobního života, kterému se též říká zákon moudrosti a lásky, lze vyjádřit rčením, že jen dáváním je možno brát, že lidská neláska je velká zacházka. Jen snaha žít pro jiné naplňuje člověka světlem, spokojeností a zduchovňuje jej. Podle snahy podporovat a šířit poznání významu svobody a demokracie, a tím umožnit lidem zdravý život a vývoj na Zemi, lze poznat a rozlišit opravdové demokraty od nedemokratů, kteří se sice k demokracii hlásí, ale skrytě slouží antidemokratickým cílům svého či skupinového egoismu.
Neosobní život lze ztotožnit s projevy duchovní lásky, která dále odpovídá pojmům služba, dávání, oběť. Službu ovšem nelze ztotožňovat s posluhováním. Osobní, tj. egoistický život hledí jen na svůj hmotný prospěch, přičemž tato snaha často překračuje normy Zákona. Křesťanská morálka popisuje neosobní život takto: Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým. (Galatským 5, 13) Každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu. (Filipským 2, 4) Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem. (1 Tesalonickým 3, 12) A to je láska: žít podle Božích přikázání, tj. podle norem Zákona. (2. list Janův 2, 6) Každý z nás ať vychází vstříc bližnímu, aby to bylo k dobru společného růstu. (Římanům 15, 2) Zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši. (1. list Petrův 2, 11) Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. (1 list Janův 3, 14) Význam lásky zná i Korán: A toto je to, co Bůh oznamuje jako zvěst radostnou služebníkům Svým… Rci: „Nežádám od vás odměnu žádnou leč lásku k bližním!“ Mezi láskou a sexem je nebetyčný rozdíl, neboť láska duchovní souvisí s dobrým duchovním světem, zatímco sex souvisí s fyzickým tělem a smrtí tyto vztahy zanikají, zatímco vztahy lidí založené na lásce smrtí nezanikají. Energii ukrytou v sexu lze transformovat sebekázní a sebevládou v lásku, o níž bylo řečeno, že je nejuniverzálnější, nejobdivuhodnější, nejtajemnější a nejmocnější energií vesmíru. Velká láska je již údajně bezpohlavní. Egoistické zneužívání sexu snižuje lidskou imunitu, přivolává pohlavní nemoci, impotenci a budoucí nemožnost mít děti. Opravdová neosobní láska naopak imunitu lidí posiluje současně s rozvojem neosobního života. Stane-li se láska v člověku jeho přirozeností, pak láska může mít silné regenerační účinky na všechny složky člověka, včetně těla fyzického. K nejvyšším typům lásky patří láska mateřská. Avšak matka, která z „lásky“ ke svému dítěti mu umožňuje, aby se stal darebákem, je spoluodpovědná za výsledek své pochybné lásky. Lásce, která se rozšíří na všechno a na všechny bytosti, se říká všeláska. Lásce pokažené egoismem se říká žárlivost, která snadno může přerůst v kriminalitu. Znásilňování žen a prodávání svého těla za úplatu sexuchtivým je důkazem, že sex není zdrojem opravdové lásky. Používání ochranných pomůcek proti početí jen pudový sex podporuje a je brzdou duchovního vývoje.

Egoismus je protipólem lásky a je silou, která překáží lidem, aby poznali objektivní pravdu o lásce neosobního života a stali se přesvědčenými a neúplatnými demokraty. Friedrich Schiller přirovnal lásku ke schodišti, po němž se lidé přibližují k obrazu Božímu. Čím více člověk sobecky usiluje o štěstí, tím více se skutečnému štěstí vzdaluje. Čím více však žije neosobním životem, tím se stává šťastnějším. Láska je jediná cesta vedoucí ke štěstí vlastnímu. Zlo se vždy objevuje tam, kde opravdová láska chybí. Lidé žijící na Zemi bez duchovní lásky jsou duchovně mrtví, i když žijí v hmotném blahobytu. Smrtí fyzického těla člověka končí sexuální vztahy lidí, ale nikoli vztahy duchovní lásky, ty překračují hranici smrti.


5. Jedení masa překáží lidem, aby žili v souladu s vesmírem a přírodou a jejich zákony
Nejprve omezení jedení masa, později žádné maso, takový je pátý demokratický princip. Jedení masa překáží duchovnímu vývoji člověka a podporuje hromadné každodenní vraždění zvířat, našich mladších bratrů. Zvířecí jatka pak souvisejí s jatkami lidí ve válkách. Tuto odpovědnost a souvislost zatím většina lidí nezná.
Vedle fyzické podvýživy existuje i podvýživa duchovní (myšlení) a duševní (cítění). Tato psychická podvýživa je nebezpečnější než podvýživa fyzická, poněvadž je prvotním zdrojem a prvotní příčinou nemocí psychických i fyzických. Vytváří též podmínky pro scestný vývoj lidí i demokracie.
Celá říše lidská je od počátku svého vývoje ve fyzickém těle vybavena býložravým trávicím systémem na rozdíl od říše zvířecí, v níž jsou vegetariány například jen sloni, žirafy, velbloudi, hroši, nosorožci, gorily, klokani, zajíci, koně, kozy, ovce, vepři, býci a zejména naše kravičky. Nemoc šílených krav a možnost přenosu této nemoci na lidi lidi důrazně upozornila, že lidské zásahy do pořádků daných přírodou, a to nejen výživových, nelze beztrestně překračovat. Možnost lidského trávicího systému jíst i zvířecí maso - na rozdíl od býložravců v říši živočišné, kterým tato svoboda volby nebyla dána - nelze považovat za souhlas přírody, aby člověk jedl výjimečně maso i v době, kdy rostlinné potravy je dostatek.
Mylný je názor lidí kupujících maso, že nemají spoluodpovědnost za to, co se děje na jatkách. Zejména oni spolu s masným průmyslem, jsou odpovědni za to, že tato zvířecí jatka dosud existují a jsou hlavní příčinou lidských jatek ve válkách.
To, že všichni lidé jsou býložravci, dokazuje zejména jejich zažívací trakt s tenkým střevem dlouhým 6 až 7 metrů, aby na vstřebávání živin z rostlinné potravy byl dostatek času. Masožravci mají svá střeva podstatně kratší. Masožravci se nepotí, nýbrž regulují tělesnou teplotu vyplazením jazyka a rychlým dýcháním. Býložravci mají v kůži potní otvory, jimiž se reguluje tělesná teplota a vyměšují i odpadové látky. Enzym ptyalin ve slinách býložravců jim pomáhá dobře rozkládat škrob na cukry. Sliny masožravců ptyalin neobsahují. Masožravci vyměšují desetkrát více kyseliny solné než býložravci, poněvadž ji potřebují k rozkladu masa a kostí ve stravě. Masožravci mají čelisti, které se mohou pohybovat pouze vertikálně, kdežto býložravci mají čelisti, které se pohybují i do stran, aby tak usnadnily žvýkání. Prosíme, ověřte si tuto pravdu na své čelisti. Maso a síla všech zvířecích býložravců, zejména slonů, nevznikly z masa jiných zvířat, ale z rostlin, takže jedení masa je jen zbytečný chuťový mezičlánek, který na výrobu 1 kg masa spotřebuje asi 16 kg obilí. Vzhledem k tomu, že vzrůst počtu lidí na planetě Zemi o jednu miliardu se zkrátil v současné době asi již jen na 12 let, je též dobré vědět, že 100 gramů masa poskytne člověku 133 kalorií, avšak stejné množství pšenice poskytne lidskému tělu 331 kalorií, hrachu 344 kalorií, rýže 356 kalorií, oloupaných ořechů 682 kalorií a másla 793 kalorií. Dnes víme, že ledviny člověka, který konzumuje maso, jsou trojnásobně více zatíženy, než je tomu u vegetariánů. Poživatelé masa pojídají maso otrávené depresí, hrůzou a nářkem týraných a zabíjených zvířat. Z toho pak vznikají i duševní poruchy u lidí. Pojídání masa podporuje mj. úchylnou a perverzní sexualitu. Každý, kdo se živí masem, podporuje tím rozvoj násilí ve světě, aniž si to uvědomuje.
Plútarchos prý odmítl jedení masa otázkou, odkud to přišlo, že se špiníte krví, ačkoliv máte tolik jiných způsobů obživy? Proč popíráte, že vás země dokáže uživit? Nestydíte se přilévat k plodům země krev a zabíjení? Zarathustra šel k jádru věci, když svým spoluobčanům vysvětlil, že síla vesmíru přichází se slunečními paprsky do plodů a rostlin. Proto Slunce do vás vchází, když požíváte plody pole. Naplňte se jeho duchovními silami! O tom, že lidská rasa ve svém postupném vývoji upustí od pojídání živočichů stejně, jako primitivní kmeny zanechaly pojídání jeden druhého, když přišly do kontaktu s vyšším stupněm civilizace, neměl pochybnosti Henry David Thoreau.
Dnes již i lékařská věda, která dříve jedení masa podporovala, došla k závěru, že jedení masa zdravému vývoji lidí neprospívá, ale škodí. V průběhu 1. světové války úplná pozemní a námořní blokáda Dánska donutila tuto zemi přijmout jednoroční úsporný program, který téměř odstranil maso ze stravy tohoto národa. K překvapení úřadů vykázaly statistiky ke konci roku zlepšení zdravotního stavu a pokles úmrtnosti o 17 %. Podobný program v Norsku během 2. světové války přinesl stejné výsledky a navíc s výrazným poklesem úmrtnosti na oběhové poruchy. Po skončení úsporných opatření, když se maso opět stalo běžnou potravinou občanů, úmrtnost v obou zemích se vrátila na předválečnou úroveň. Proč lidé a jejich vůdci na tuto zkušenost zapomněli?
Odmítnutí jedení masa lidmi je zdůvodněno filadelfickým názorem, že člověk má ve své duši astralitu, která je společná zvířeti i člověku. Proto by člověk mohl chovat domácí zvířata, ale ne na maso. Mohl by chovat i krávy k vůli mléku a máslu, ale neměl by je zabíjet a pojídat. Lidé pojídající jejich maso jedí těla svých mladších bratří, čímž se dopouštějí bratrovraždy. Teprve až se lidstvo zřekne pojídání masa, rozkvete morálka a světový pokrok netušenou měrou. Teprve tehdy se uplatní skutečně princip Kristovy všelásky na Zemi. Pojídání masa má vzápětí karmu prolévání lidské krve a vybíjí se válkou. Proto je světový mír současně závislý nejen na vývoji lidské inteligence a morálky vzhledem k lidem, nýbrž i na všelásce projevené vůči všem ostatním říším, zejména vůči říši živočišné a rostlinné.


6. Žádný hněv a žádná pomsta
Žádný hněv a žádná pomsta jsou záporné síly, které umožňují mocem tmy, aby člověka ovládly. Demokrat ví, že odplata za schválnosti a zákeřné útoky na neporušenost jeho věcí i jeho samého patří státní moci. Jestliže demokratická státní moc spravedlnost nezajistí, pak spravedlnost patří Bohu. Demokrat se nesmí v žádném případě nechat vyprovokovat k vlastní odplatě, tj. k překročení Zákona, poněvadž tím by se vracel na temnou úroveň svých nepřátel.
Hněv, zlost, vztek, zuřivost, naštvání, rozčilení záporně ovlivňují správnou činnost autonomní (vegetativní) nervové soustavy, kterou naštěstí lidská vůle neovládá. Narušení této činnosti se může projevit žloutenkou. Ovládne-li člověk jen vnější projev hněvu, ale hněv v něm dále existuje, je to primární zdroj vzniku žlučových kaménků. Hněv a jeho příbuzné projevy však škodí nejvíce duchovnímu vývoji člověka, poněvadž pootevírají dveře tmě, aby své pozice v člověku posílila. Správnou reakci demokrata podporuje znalost reinkarnačního zákona a vědomí, že vše škodlivé a nepříjemné, co ho v životě potkává, neděje se proti Zákonu. Tento názor podporují tyto verše Bible: „Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez dopuštění vašeho Otce. Nebojte se tedy, máte větší cenu než mnoho vrabců.“ (Matouš 10, 29.31) Podobný text má i Korán, viz súra 24, 11: „Pohroma žádná nepropukne jinak než s dovolením Božím.“
Citace z Bible i dalších svatých Písem jsou možné proto, že například čisté učení Ježíšovo je v souladu s učením čisté demokracie. Má totiž stejný základ, jímž je přírodní morální Zákon. Ze stejného důvodu lze tvrdit, že svoboda a demokracie jsou synonyma. I pro demokracii tedy platí, že demokracie není prázdný rám do něhož si každý může vložit, co chce, a to proto, že tam je již Zákon odedávna vložen. O svém učení Ježíš prohlásil, že není jeho, že je má od svého Otce. (Jan 7, 16) Kvalifikovanější informace o tom, jak má člověk myslet, cítit, mluvit a jednat neexistuje.


7. Výchova a osvěta ke svobodě, tj. k demokracii
Sedmou demokratickou hodnotou je výchova povahy a charakteru lidí. Pedagogiku lze rozdělit na dvě větve. Na výchovu a vzdělávání. Výchova se zabývá podstatou a zákonitostmi vývoje charakteru a povahy k demokratické moudrosti, vzdělávání se zabývá podstatou a zákonitostmi ostatních znalostí a dovedností. Poněvadž lotr s vysokoškolským vzděláním je pro společnost nebezpečnější než lotr bez vysokoškolského vzděláním, je žádoucí, aby lidé i státní moc tuto starou pravdu učinili prioritou demokracie v rodinách, školách i médiích, aby počet opravdových demokratů ve společnosti převážil počet nedemokratů, aby o vývoji demokracie rozhodovali jen demokraté.
Etická učení jednotlivých náboženství jsou převážně ve větším či menším souladu se Zákonem, avšak výchova zajišťovaná demokratickou státní mocí potřebuje předat mladým lidem i dospělým vzorový, jednotný obsah demokratického světového názoru, který nebude překážet jiným světovým názorům občanů, zejména též světovým názorům jednotlivých církví. Jan Ámos Komenský, učitel národů, došel k přesvědčení, že v názorech na Boha a na obsah náboženství existuje nekonečný chaos, ať už srovnáváme navzájem všechna vyznání, která můžeme po světě spatřit, nebo posuzujeme každé jednotlivě. To ovšem nevylučuje poznání, že demokratický názor je ve své podstatě totožný s učením Ježíše. Tento názor potvrzuje i názor T. G. Masaryka, že smyslem českých dějin i demokracie je Ježíš, nikoli diktátor G. J. Caesar. Lze proto čerpat ze svatých Písem moudrost Zákona, která je totožná s moudrostí demokratickou a nepodléhá stárnutí a změnám. Tato společná moudrost je nadstranická a nadcírkevní.
Z názorů J. A. Komenského, učitele národů, na výchovu: Zanedbávání výchovy je zkázou lidí, rodin, říší i celého světa. Vševýchova je univerzální zušlechťování celého lidského pokolení. Duch je v nás to, čím jsme obrazem Božím, tj. čím jsme maličtí bohové, totiž lidé. Všichni jsme posláni do téže školy světa a ukládá se nám připravovat se pro jiný život. Nic není v životě tak nutné jako vyzbrojit se životní moudrostí. Neboť kdo prospívá ve vědění a ztrácí na mravech, praví staré přísloví, více ztrácí, než získává. Stará-li se někdo jen o to, co máme společného se živočichy, tedy o bytí, život, výživu, pohyb a smyslové požitky, stává se z něho člověk živočišný a zvířecí čili zvířecký. Žít a nevědět proč žiješ, znamená žít tak, jako žije moucha nebo kopřiva. Od učení moudrosti a od vzdělávání ducha nemá být nikdo zdržován, neřku-li vzdalován. Nepodléhat porušení je lepší než být napravován. Zlu se nesmí dovolit, aby zesílilo. Místo vzájemné lásky a upřímnosti je vzájemná nenávist, nepřátelství, války a vraždění. Místo spravedlnosti nespravedlnost, křivdy, útisky, krádeže, loupeže. Místo čistoty nečistota, oplzlost v myšlenkách, řečech a skutcích. Místo prostoty a pravdomluvnosti lži, klamy a zlé úskoky. Místo pokory zpupnost a nadutost jedněch proti druhým. Běda tobě, nešťastné plémě, že jsi se tak zvrhlo! K čemu škola, nezbavuje-li nectnosti (duševní nečistoty)? Děti jsou stvořením družným, již od kolébky milujícím společnost. A tak je nesmíme sužovat samotou, ale ani je nemůžeme jen tak pouštět do společnosti dobrých i špatných bez rozdílu. Dvouletým, tříletým a tím více čtyřletým je už možné vštěpovat znalosti o Bohu a o životě a smrti, skrze niž vezdejší život přechází v jiný, aby tak podle míry své chápavosti začínali vnímat, proč zde jsou a co mají dělat. Rodiče budou učit své potomky následujícím věcem: 1. Pracovitosti. Nedovolí jim zahálet, ale budou je navykat na to, aby od útlého věku něco dělali, a to zpočátku něco zábavného, co by však později přinášelo skutečný prospěch. 2. Trpělivosti a mravnosti. A zvlášť tehdy, když se děti dopustí nějakého poklesku, je třeba je pokárat. Také není možné snášet jejich odmlouvání. 3. Zbožnosti. Děti se musejí od útlého mládí učit úctě vůči Bohu. 4. Rodiče musejí děti učit nějaké dovednosti, jíž by se později živily a sloužily státu. 5. Čilosti a podnikavosti při vyřizování záležitostí a při plnění svěřených úkolů. 6. Jednoduchosti v jídle, oblékání atd. 7. Rodiče musejí učit děti poctivosti, otevřenosti a cudnosti, aby se naučily vyhýbat se temnotě a poučily se o tom, že veškeré jejich konání se má odehrávat na světle. A co nejpečlivěji musí být dítky střeženy před špatnou společností, aby se nenakazily. Neboť zlo se pro porušenost přirozenosti přichycuje snáze a pevněji. Nutno tedy od mládeže vším úsilím oddalovat všechny příležitosti ke zkáze, jako jsou špatné společnosti, oplzlé řeči, prázdné a neužitečné knihy (nebo příklady chyb, ať se vloudí zrakem nebo sluchem, jsou pro duši jed) a konečně zahálka, aby se dítky nečinností neučily zločinnosti nebo zakrňovaly duševně. Lépe tedy bude, když budou zaměstnány vždycky něčím, ať vážným nebo zábavným, jen když se nenechají zahálet. Je naprosto nutné zakročovat proti zlu mocí. Zakročuje se kázní, tj. káráním a trestáním, slovy a ranami, jak je třeba, vždy hned po činu, aby klíčící zlo bylo potlačeno hned v zárodku, anebo raději aby bylo pokud možno vyvráceno i s kořeny. Především bude nutno vštěpovat hochům čilou ochotu sloužit jiným. Bedlivě tedy musí být mládeži vštěpován cíl našeho života, totiž že se nerodíme jenom pro sebe samé, nýbrž i pro Boha a pro bližního, to je pro společnost lidského pokolení. Máme se snažit a usilovat svou službou být na prospěch co nejvíce lidem. Pěstování ctností musí začínat od nejútlejšího věku, dříve než se duše nakazí. Ctnost se pěstuje skutky, ne řečmi. Je třeba pečovat o tělo, a to ne tak, abychom žili jen pro ně, nýbrž protože nemůžeme žít bez něho. O duševní stránku je však třeba pečovat více, protože ona působí, že lidé žijí lidským způsobem. Zvrácené touhy se nedají potlačit, když k nim jsme shovívaví, ale když jim klademe odpor. Činný život je opravdovým životem, zahálka je hrob za živa. Střez se, abys malicherným věcem nevěnoval více času než věcem důležitým. Cokoli dobrého můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Ke vzdělání patří znalost jazyků jakožto tlumočníků mysli. Nechť myšlenky, slova a činy tvoří jedinou harmonii. Spíše musíme být hotovi zemřít než se pošpinit a ztratit svou čest.
Filozofie je příliš košatá, takže je téměř lepší nic nevědět než nechat se donekonečna mást odlišnými názory a místo světla vědění tápat jen mlhou různých mínění. Moudrost je uvězněna v knihách a v knihovnách a zřídka se objevuje v myšlenkách, výrocích nebo skutcích lidí. Příčinou této pohromy je i samo množství a rozličnost knih. Vždyť je jich více, než aby život kteréhokoliv smrtelníka stačil k přečtení buď jen jedné tisíciny z nich. Vážnější knihy, od nichž si slibujeme rozhojnění moudrosti, je třeba číst souvisle dvakrát nebo třikrát. Při prvním čtení vyznačme všechny pozoruhodné věci podtržením nebo hvězdičkami na okraji. Ze všeho, co čteš, si pořizuj výpisky. Nakladatele pak musíme snažně prosit a zavazovat, aby nerozmnožovali papír, nýbrž moudrost a aby si za cíl kladli ne zisk měšců, nýbrž světlo duší, aby byli opravdu služebníky světla, ne otroky Plutónovými (boha bohatství), strůjci temnot a zmatků. Také si musíme všichni přát, aby i barbarské národy mohly být osvíceny a osvobozeny od temnot své nevzdělanosti. To proto, že tvoří část lidského pokolení a ta se má přizpůsobit svému celku, a dále, že celek není celkem, jestliže mu někde něco chybí. Neboť ani celému tělu se nemůže dařit dobře, nedaří-li se dobře všem údům vespolek a každému zvlášť.
Z názorů o výchově prvního prezidenta Československa T. G. Masaryka, reinkarnovaného J. A. Komenského: Demokracie je stálým úsilím o výchovu občanstva vůbec. Demokracie pravá, založená na lásce a úctě k bližnímu a bližním všem, je jen uskutečňováním božího řádu (Zákona) na zemi. Demokracie není pouze státní a administrativní forma, nýbrž názor na život a svět. Nikdy jsem nebyl ateistou, neboť nebylo dne, abych nemyslel na Boha. Jsem rozhodný odpůrce materialistického názoru na svět. Žít mravně je pravé uctívání Boha. Hlavní obsah všeho úsilí jednotlivců, národů a celého světa je pochopit čisté učení Kristovo a podle něho jednat. Pravá demokracie spočívá na mravnosti. Vývoj školy, v tom je vývoj demokracie.
Biblické výroky: Za žádných okolností se neutíkej ke lži. Mluvte každý svému bližnímu pravdu. Nezamýšlejte nikdo ve svém srdci proti bližnímu nic zlého. Jen milujte pravdu a pokoj. Nevcházej na stezku svévolníků, cestou zlých se neubírej. Nevydávej své síly ženám. Lépe je, když neslibuješ, než když slíbíš a nesplníš. Lidé zvrácené mysli jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou donašeči, pomlouvači, Bohu odporní, zpupní, nadutí, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci, neposlouchají rodiče, nemají rozum, nedovedou se s nikým snést, neznají lásku ani slitování. Ti, kdo dělají jen to, co sami chtějí, tíhnou k tomu, co je tělesné; ale ti, kdo se dají vést Duchem, tíhnou k tomu, co je duchovní. Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj. Soustředění na sebe je Bohu nepřátelské, neboť se nechce ani nemůže podřídit Božímu Zákonu. Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, (tj. nadřazování objektivně nižší hodnoty hodnotě objektivně vyšší), čarodějnictví, (černá magie) rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Ovoce Božího Ducha (světla) však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost, sebeovládání. Každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu. Nechť je mezi vámi takové smýšlení (ideologie) jako v Kristu Ježíši. Umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou. Nyní odhoďte to všecko: zlobu, hněv, špatnost, rouhání, pomluvy z vašich úst. Neobelhávejte jeden druhého. Oblecte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. Proměňujte se obnovou své mysli. Mějte podíl na práci pro pravdu. Bedlivě dbej, aby ses neobracel k ničemnosti a nevolil ji raději než utrpení. Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí. Množství moudrých je spásou světa.
Z názorů Satja Sáí Báby: Jsou čtyři důležité principy, které byste měli držet na mysli a každý den života je uplatňovat. Neplýtvejte penězi. Neplýtvejte jídlem. Jídlo je darem Božím. Neplýtvejte časem. Čas je vám dán Bohem jako dar. Neplýtvejte energií, kterou máte, je vám dána také Bohem. Zapojování se do marnotratných činností promarňuje energii danou vám Bohem. Neposlouchejte nic, co je špatné. Dejte sbohem špatné společnosti. Svoboda nespočívá v požitkářství. Pěstujte Lásku, ten nejdůležitější poklad, který můžete získat. Nesobeckou božskou Lásku můžete rozvíjet, ať jste kdekoli. Je nejlepším pokáním a nejvyšší bohoslužbou, do které se můžete zapojit. Když jdete za pomíjivými věcmi, dostanete pomíjivé výsledky.
Další moudré názory a informace: Než se dítě začne zaměstnávat abecedou a jinými světskými vědomostmi, mělo by se naučit, co je duše, pravda a láska, jaké síly v duši dřímají. (M. Gándhí) Bez mravní obrody lidí nebude lepší demokracie. Problém nové příští demokracie je tudíž současně trvalým problémem výchovy k demokracii, problémem výchovy vůdců i mas. (E. Beneš) Dějiny lidstva se stále více stávají něčím mezi výchovou a katastrofou. (H. G. Wells) Jen jediným prostředkem je možno zvítězit nad obecným zlem v životě: mravním zdokonalením vlastního života. (L. N. Tolstoj) Na toho, jenž podporuje nevědomost (o podstatných hodnotách, zejména o výchově), padá vina za všechny zločiny z nevědomosti stejně, jako padá vina za všechna ztroskotání na toho, kdo zhasl světla majáku. (S. Johnson) Moudrost zbavuje duši vášní. (Démokritos) Moudrosti jde o plnění Zákona. Člověk má nižší já a vyšší Já. Nižší já udržuje formu lidského těla, proto působí sobecky, je protkáno podvědomým sebezachovacím pudem. Je oblastí, v níž působí pudy a žádosti, jimž souhrnně říkáme síly astrality. Špatná astralita ničí tělo fyzické, dobrá je regeneruje. Vyšší Já je jiskrou božského Bytí, která se duchovní výchovou probouzí z latence, kdežto nižší já (duše) je v každém člověku již probuzeno. Člověk má svobodu volby uzavřít se dobru, nebo zlu. Nebuďme nikdy nástrojem násilí! (Alma Excelsior, znalkyně Zákona)
Další, stále aktuální názory: Překonávej hněv mírností, zlo dobrem, skoupého dary, lháře pravdou. Nedovoluj svým dětem zabíjet hmyz. Tím začíná vraždění lidí. Bičem dítě (člověka) nevychováš. Blud nepřestává být bludem, jestliže ho sdílí většina. Vzdělávat ducha je právě tak potřebné jako živit tělo. Lepší je bezpráví trpět než je páchat. Prostopášné a bezuzdné mládí odevzdá stáří vysílené tělo. Nejnebezpečnější pro skutečné poznání je používání nejasných slov pojmů. Úsilí o pravdu musí být nadřazeno jakémukoliv úsilí. (Einstein) Podstatou lidského vývoje není zvyšování vnějších hodnot, nýbrž zvyšování hodnot vnitřních (duchovních a duševních). (I milionáři páchají sebevraždy.) Pro mnohé lidi je jenom jeden lék - katastrofa. Všechny totality na světě ničí elity a glajchšaltují národ na šedý průměr. Člověk může změnit svůj život, jestliže změní své myšlení a svůj názor. Je třeba modernizovat myšlení, nikoli zbraně. Zkazit člověka je snadné. Stačí ho oddělit od Boha, přimět ho, aby spoléhal sám na sebe, a tak ho omezit na jeho vlastní síly. A to nejhorší, co se pak ještě člověku může stát, je vědomě se spolehnout na síly Zla, a tedy na Satana. Mluvit pravdu je základním mravním příkazem. Kdo lže, tupí Pravdu a zkresluje skutečnost. Lež rozrušuje všecko společenství, vlévá do lidských svazků jed nedůvěry. Ale i kdyby lež nebyla objevena a nikoho nepoškodila, působí největší zhoubu nám samým. Naše vlastní nitro a náš charakter upadají každou novou lží. Nuda jako nemoc se šíří celým světem. Nuda je neoddělitelné dvojče duchovní prázdnoty. Unudění lidé jsou prázdní lidé. Mnoho takových lidí v touze uniknout nudě hledá vzrušení (a štěstí) v alkoholu, drogách, sexu a neuznává žádná omezení (daná Zákonem). Čím víc se lidé odvracejí od Boha, tím víc se snaží vytvořit si třeba jen umělou iluzi smysluplné existence. Taková je i zábava. Žádné náhražky však neuspokojí lidskou duši. Nuda je původcem většiny zločinů. Moderní člověk utíká před vlastní prázdnotou do všech koutů světa, cestuje, ale nikdy se prázdnoty nezbaví, protože ji nosí v sobě a všude s sebou. Práce od nás zahání tři velké nepřátele: nudu, neřest a nouzi.
Sportem se pěstují závažné mravní vlastnosti jako houževnatost, vůle, umění sportovně prohrávat a nevzdávat se. Sport učí kázni, zachovávání pravidel hry, poctivému jednání, rozvíjí smysl pro kolektiv, cit pro druhého, učí pomáhat druhým. Tělesná výchova je vůbec užitečná průprava pro pěstování charakteru.
Alkohol sice zvyšuje sebevědomí, výmluvnost, smělost, ale zbavuje člověka morálních zábran. Snižuje nároky při volbě sexuálního partnera, pohlavní nemoci se získávají především v lehkém alkoholovém opojení, podporuje promiskuitu, činí přitažlivou i prostituci. Alkohol ovlivňuje negativně vajíčka i spermie. Veliká trojice kleteb: tabák, lihoviny a zvířecí maso. Od této strastné trojice přicházejí veliké útrapy i veliká zkáza. Upadají-li lidé do moci této trojice, přibližují se zvířatům a pozbývají lidské tváře i nejlepšího štěstí života. Některé děti se chovají tak, jako kdyby neměly rodiče. To proto, že někteří rodiče se chovají tak, jako by neměli děti. Dobře se žije jen v takové společnosti, kde morálka, pravda, spravedlnost jsou to nejdůležitější. Univerzální světový názor čisté demokracie je jen jeden, tak jako je jen jedna matematika, astronomie, fyzika, chemie. Různé jsou ovšem úrovně jeho praktického používání lidmi, národy a státy.
Univerzální světový názor čisté demokracie je nejlepší prevencí i nejlepším lékem proti tíživým následkům v životě lidí, zaviněných špatnou, nevědeckou ideologií. Je i nejlepší prevencí proti beznaději, nedůvěře, sebevraždám, kriminalitě, drogové závislosti, nemocem, bídě duchovní i hmotné a proti špatnému osudu. Význam světového názoru čisté demokracie pro výchovu i pro zlepšování morálního zdraví společnosti i státu lze přirovnat významu Slunce pro život na Zemi.


OBSAH
Úvod
1. Nejvyšší a Nejmocnější Inteligence - NNI
2. Přírodní morální zákon a zákon odplaty
3. Reinkarnace 4. Neosobní život - projev lásky a služby
5. Jedení masa překáží lidem, aby žili v souladu s vesmírem a přírodou a jejich zákony
6. Žádný hněv a žádná pomsta
7. Výchova a osvěta ke svobodě, tj. k demokracii


SPMZ 10. 6. 2010




<< ZPĚT <<

 

Start: 1.3.2007
Original: www.spmz.info
SPMZ • Nádražní 28, 783 13 Štěpánov u Olomouce
Czech republic

č.ú.: 257346517/0300

děkujeme za podporu!