77. Překyselení fyzického těla patří k nejnebezpečnějším současným civilizačním chorobám


Překyselení je zdrojem celé řady nemocí vedených pod samostatnými názvy, ačkoliv jde jen o varovné signály našeho těla, že došlo k překyselení organismu, které již tělo samo nedokáže odstranit. Léčení těchto signálů-poruch nemůže ovšem odstranit hlavní příčinu poruchy, jíž je překyselení organismu. K překyselení organismu dochází zejména špatným složením stravy a z psychických příčin, z nichž lze uvést nezvládnuté deprese, obavy, strach, šikanu, rozčilování, hněv, stres.

Kyseliny, které tělo nedokáže neutralizovat či vyloučit, se potom hromadí ve svalech, kloubech, tepnách, žlučníku, ledvinách, kůži. Též znemožňují vstřebávání živin a vitaminů. Zhoršuje se imunita, rány se špatně hojí, vznikají nejrůznější alergie. Nemoci podlehnou i ledviny, játra, srdce. S překyselením souvisí též otravy, revmatická onemocnění, poruchy centrální nervové soustavy, velmi snížený tlak krve, nespavost, zácpa.

Na potraviny kyselinotvorné a zásadotvorné existují dva názory. První názor vychází z hodnot obsažených již v potravině, druhý názor tvrdí, že každý člověk je originál a na jeho reakci na potravinu záleží, zda se potravina projeví jako zásadotvorná či kyselinotvorná. S prvním pohledem souvisí další dělení potravin, na kyselé a zásadité. Číslo, které udává stupeň kyselosti nebo zásaditosti se označuje značkou pH. Pro zachování lidského života je rozhodující acidobazická rovnováha krve, která je dána hodnotou 7,3 - 7,42 pH. Překročení tohoto rozmezí by již hrozilo smrtí organismu. Toto rozmezí hájí proto vysoce inteligentní „manažer lidského metabolismu“ v nás i na úkor ostatních orgánů, které jsou též pro tělo životně důležité . Jde-li člověk ve svém stravování proti zájmům tohoto manažera, jde proti svým životním zájmům. Podle některých odborníků na bazální (základní ) metabolismus, tj. na látkovou přeměnu, která je potřebná k udržování základních funkcí těla, není téměř možné onemocnět, dokážeme-li správně spolupracovat s naším manažerem. K takové spolupráci patří nejen správný výběr a poměr potravin, ale i správný životní styl, který umožňuje člověku, aby si vytvářel stálou psychickou rovnováhu. Vyznavači syrové rostlinné stravy u nás se nazývají vitariáni, mají u nás své webové stránky www.vitarian.cz Zakladatel konzumace syrové rostlinné stravy Norman W. Walker (1868-1984) se dožil 118 let.


Jak se bránit překyselení organismu?
Patří sem zejména správný výběr potravin. Někteří doporučují 80 % zásadotvorných potravin na 20 % kyselinotvorných, jiní 50 % na 50 %. Lepší asi bude ten první poměr.
Člověk potřebuje nejen správnou výživu fyzického těla, ale potřebuje i správnou výživu své psychiky, tj. výživu názorovou a citovou, která zajistí rovnováhu člověka i ve stresovém prostředí. Takové výživě se věnují webové stránky www.cz-eu.eu.
Je třeba přestat nakupovat slazené limonády, omezit pití kávy, vyhnout se chlóru v pitné vodě.
Omezit záporný vliv prostředí: špatný vzduch, toxické vlivy, tj. drogy, cigarety, alkohol. Špatné prostředí rodinné, pracovní.
Prohloubit povrchní dýchání a zlepšit tak odvod kysličníku uhličitého z plic. Zahájit pravidelná denní dechová cvičení, pokud možno podložená správným mentálním obsahem.
Nedostatečný příjem tekutin vede ke koncentraci kyselých odpadů, zejména v tuku.
Zbavit se případné závislosti na požívání masa a uzenin. Omezit konzumací jídel z konzerv.
Přejídání vede ke tvorbě kyselin i tehdy, jíme-li převážně o zásadotvornou stravu.
Zajistit si dostatek tělesného pohybu i duchovní aktivity.
Vyloučit jídlo na noc, nejlépe od 17 - 19 hodin. Případně přejít jen na dvě jídla denně.
Zajistit si dostatek spánku.
Egoistické zneužívání tzv. luciferského sexu pro zábavu.
Vyhnout se kombinaci jídla z obilovin, s ovocem, které zablokuje trávení složitého cukru v obilí; to začne kvasit a překyselí organismus.
Špatné sežvýkání potravy rovněž podporuje kyselinotvorné kvašení ve střevech.
Omezit konzumaci sladkostí, zejména cukru (i v marmeládách) a čokolády.
Signalizovat překyselení může řídnutí kostí (osteoporóza), nízký krevní tlak, nespavost. Může se projevovat i bolestmi hlavy, pálením žáhy, špatným stavem pleti, když barva kůže je jiná než lehce růžová. Poškozeny bývají vlasy i pokožka hlavy. Nehty se ztenčují.
Pozornost je třeba věnovat i pravidelnému doplňování minerálních látek a stopových prvků. Ke kyselým prvkům patří dusík, fosfor a síra, chlór, jód. K zásaditým prvkům patří kyslík, vápník, hořčík, sodík, draslík a železo.


Další informace o překyselení
Mírné zásadité prostředí potřebuje nejen naše krev, ale celé tělo, s výjimkou žaludku. Jen takové prostředí podporuje naši psychickou pohodu, rovnováhu, zdraví. Každá potravina obsahuje, v různé míře, tři hlavní živiny: bílkoviny, tuky a sacharidy. Při jejich zpracování v těle vznikají kyseliny. Při trávení bílkovin vzniká kyselina sírová a kyselina fosforečná, při trávení sacharidů a tuku vzniká kyselina octová a mléčná. Tyto kyseliny jsou pro naše fyzické tělo toxické a tělo se jich snaží zbavit co nejrychleji tím, že je přemění na látky méně škodlivé, které je již možné z těla snadno vyloučit zejména ledvinami, plícemi, ale i pocením kůží. Při této přeměně vzniká nedostatek zásaditých minerálních látek v krvi a náš „manažer“ si tyto prvky stahuje z ostatních lidských tkání. Největší zásobárnou zásaditých látek jsou kosti a zuby, z nichž je odebírán vápník, použitý na neutralizaci přebytečných kyselin. Chrom se bere ze slinivky, zinek z prostaty.

Od potravin kyselotvorných a zásadotvorných je třeba rozlišovat potraviny kyselé a zásadité. Kyselou a zásaditou hodnotu pH lze přesně změřit přímo v potravině. Kyselinotvorná a zásadotvorná potravina pak popisuje stav, jak tělo na dodanou potravinu reaguje. Poněvadž každý člověk je originál a má různě kvalitní zažívací systém, nelze činit jednoznačné závěry o výsledku pH dodávaných potravin. Tak například zralý kyselý citron reaguje v těle zásaditě - je tudíž zásadotvorný. Mléko, které je zásadité, se při trávení změní na kyselotvorné tím, že jeho tuk a bílkovina se stanou silnými oxydanty. I ovoce ve větším množství může být okysličující. Obiloviny a luštěniny jsou kyselinotvorné, zelenina je zásadotvorná.


Přehled hlavních kyselotvorných potravin
Bílá mouka a výrobky z ní, bílý cukr a výrobky, které se cukrem sladí (např. zavařeniny, sušenky, zmrzliny), bramborové lupínky, průmyslové výrobky z brambor, brokolice, červená rajčata, čočka, čokoláda, džusy, hlávkové zelí, houby, hrách, chléb celozrnný, chléb pšeničný, chřest, kakao, káva, kešu oříšky, knackebrot, květák, limonády, losos, maso, majonéza, mléko pasterizované, makrela, ocet, ořechy (mimo mandle), pivo, pstruh, růžičková kapusta, ryby, rýže bílá leštěná, rýže parboiled, sádlo, salámy, sardinky, sůl, sýr, tavený sýr, tuňák, tvaroh, vařený špenát, vejce, vlašské ořechy, zavařeniny, žito.


Zásadotvorné a neutrální potraviny
Ananas, artyčoky (lahůdková zelenina), banány, borůvky, brokolice, broskve čerstvé, brynza, bylinky, camembert (měkký sýr se speciální bílou plísní na povrchu), celer, celozrnný chléb, cibule, citrony, cuketa, čaj zelený, černý kořen, černý rybíz, červená řepa, červené zelí, česnek, droždí, dýně, fazole zelené, fíky, grahamový chléb, hlávkové zelí, hrášek čerstvý, hruška, chléb, jablko, jáhly, jahody čerstvé, jogurt, kapusta, kdoule (jablko Venušino), kedlubny, kiwi, kopr, kroupy, kukuřice, kyselé zelí, ledový salát, maliny, mandle, máslo, meloun, meruňky, minerálka neperlivá, mirabelky, mrkev, nektarinky, okurky, ostružiny, petržel, podmáslí, pomeranč, pórek, růžičková kapusta, rýže natural, ředkev, ředkvička, řeřicha, slunečnicový olej, sojová mouka, sojové klíčky, šípky, špenát, švestky, třešně, žitná mouka.

Informace převzaty převážně z internetu.
(SPMZ 1. 11.2010)



<< ZPĚT <<

 

Start: 1.3.2007
Original: www.spmz.info
SPMZ • Nádražní 28, 783 13 Štěpánov u Olomouce
Czech republic

č.ú.: 257346517/0300

děkujeme za podporu!