115. Poctivé státy a poctiví občané se bez poctivé morálky neobejdou

 

Poctivost, demokracii i morálku nám představuje světlo, nepoctivost, nedemokracii a amoralitu nám představuje tma. Z existenčních důvodů je třeba dát přednost světlu před lákavou tmou, poněvadž světlo vytváří elektřina a magnetismus, kdežto tma „vlastní rodiče“ nemá, nemá objektivní existenci, tvoří ji jen překážky světla. Tma sama o sobě je nicota. K nejdůležitějšímu rozhodnutí v životě člověka na Zemi tudíž patří, zda vsadí svůj život na světlo, nebo na tmu. Dočasné výhody, které nabízí tma, lze přirovnat k překračování bezpečnostních norem, získaných často tragickými zkušenostmi. V případě volby tmy se však nelze následkům této špatné volby vyhnout. To duchovní Zákon odplaty, tj. spravedlnosti, nedovolí.  V politice světlo představuje demokracii a řádnou morální výchovu, tma v politice představuje totalitu a špatnou výchovu, rodinnou i státní, představuje i umenšování světla v demokracii. Očekávat od tmy řádnou a poctivou výchovu ke světlu, v nás samých i kolem nás, je zřejmě naivní. Tento stručný úvod míří na nejdůležitější rozhodnutí každého člověka, kterému se nevyhne žádný člověk. Na okolí i na člověku samém tedy záleží, aby naše nejdůležitější rozhodnutí v životě bylo moudré a správné, abychom se nedali oklamat tmou v nás i kolem nás a rozhodli se správně. Jen volba světla nám otevře cestu ke kultivaci naší psychiky, bez níž bychom nenaplnili smysl našeho nového zrození se na planetě Zemi, jímž je  zduchovňování člověka. Jen to zduchovňování, podložené pravidelným studiem přírodního morálního Zákona (dále jen Zákona),  alespoň půl hodiny denně, zbaví Vás nudy a posílí Vaši imunitu proti mocem a silám tmy. Překážky světla, které přemůžete, zůstanou pak za vámi. Toto studium Zákona je soukromé, díky nejnovějšímu duchovnímu, nenáboženskému poznání Almy Excelsior (1887-1956) která se narodila v Brně a žila v Boskovicích a světlo získané přímo z duchovních světů věnovala již  koncem roku 1918 započaté filadelfické, tj. bratra milující, kultuře. Význam tohoto duchovního poznání lze srovnat s významem Ježíše pro křesťanství. Částečně se toto poznání projevilo i v obsahu webových stránek SPMZ (občanské Sdružení přátel morálního Zákona) www.cz-eu.eu   Tyto webové stránky reagují i na realitu v níž žijeme a představují dobrou duchovní výživu pro každého, kdo nechce podlehnout duchovní podvýživě, která je prvotní příčinou lidských nemocí. Spoluobčané, kteří nemají přístup na internet, mohou tuto výživu najít v brožurách a knihách, vydaných SPMZ (vydavatelstvím Světlo pravdy morálního Zákona). Tuto literaturu mohou čtenáři získat i prostřednictvím veřejných knihoven. Dle Almy Excelsior „náboženství je upravený plod duchovního poznání, získaného zasvěcením. Zasvěcení je přímý vstup do duchovního světa. Moudrost plyne jen z poznání božských Zákonů. Myšlenky jsou nejzákladnější podstatou bytí a jsou-li naplněny kosmickým řádem ducha Moudrosti, nezbytně budou působit na moudrost našich citů a činů. Proto musíme nejprve zákony Boží poznat a žít je. Uznáváme-li přírodní zákony, i to je uznání  Boha a není nevěrou (materialismem).“ Neboť, kde je zákon tam je i Zákonodárce. Výše uvedené informace podporují následující vybrané citace:

  1. Zákonodárci nesmí připustit, aby výchova byla odsunována do pozadí…

(Platon, 428-348)

  1. Největším kapitálem národa jsou jeho mravní kvality. (N. S. Černyševskij, 1828-348)
  2. Vládne-li moudrý, zpevňuje páteře lidí. Kde se nebude dodržovat Zákon, tam zavládne temno. (Staročínská moudrost)
  3. Nejhorší bludy a zlořády naší doby pramení z úplného odtržení morálky od politiky. (V. S. Solovjev, 1853-1900)
  4. Zcela potichu, jaksi nenápadně se začaly rozrušovat naše ideové a mravní hodnoty. Naše země se dostala do předkrizového stavu. Nejdůležitějším úkolem dneška je povznášet člověka duchovně a upevňovat jeho mravní postoje. (M. S. Gorbačov) 
  5. Není pravda, že o všem rozhoduje hospodářství. Rozhodující je morálka. (A. Solženicyn)
  6. Demokracie je stálým úsilím o výchovu občanstva vůbec. Nevěřím, že nutná reforma se dá provést jen hospodářsky.  Zároveň se musí provést reforma mravní a názorová. Demokracie pravá spočívá na mravnosti a je uskutečňováním Božího řádu na Zemi. Krize demokracie je především otázkou mravní. (T. G. Masaryk, 1850-1937)
  7. Bez mravní obrody lidí nebude lepší demokracie. Problém nové příští demokracie je tudíž současně trvalým problémem výchovy k demokracii, problémem výchovy vůdců i mas. (Eduard Beneš)
  8. Společnost onemocněla tělesně i duchovně. (Prezident České lékařské komory Miloš Štejf v lednu 1992 v LN)
  9. Nedá se říci, že se demokracie u nás nevyvíjí. Ona se vyvíjí. Ale opačným směrem. (ČTD č. 115/1996)
  10. Demokracie bez mravnosti neexistuje. A mravnost lze založit jen na víře v Boha. (Prof. Dr. Ing. Libor Brom)
  11. Korupce je jev, který nelze oddělit od systému, v němž žijeme. Je třeba uvažovat o úpravách celého systému. (Prof. Václav Bělohradský, PRÁVO 16. 1. 2012) 
  12. Tibetský 14. dalajlama prohlásil, že nová, laická koncepce spirituality by měla vzniknout stranou velkých náboženství, aby ji mohli přijmout všichni lidé dobré vůle. (Lidové noviny z 23. 9. 2000) Tato nová koncepce, navazující na duchovní přínos Ježíše, již existuje. Dárkyní této koncepce je již zmiňovaná Alma Excelsior.

Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní

  1. věta čl. 2 odst. (1) Ústavy ČR)

Když se narodíme, jenom jíme a spíme a je s námi hodně práce … takový je začátek člověka na planetě Zemi. O vědomí a moci, která je umožněna člověku jeho myšlením, určováním cílů, malých i velkých a schopností tyto cíle dosahovat, neví člověk nic. Jen postupně se vyvíjí nejen jeho fyzické tělo, ale i jeho psychika, tj. myšlení, cítění, vůle, s jejichž pomocí vzniká lidská moc. Dosažením plnoletosti (u nás 18 let) se člověk stává plnoprávnou součástí lidu a svou moc může uplatňovat v souladu se svými názory, životními zkušenostmi a právním řádem ČR. Jeho moc mimořádně vzroste, získá-li v nějaké organizaci vedoucí funkci, s níž je tato moc spojena. Tak, jak existuje hierarchické uspořádání moci a hodností v armádě, s nejvyšším velitelem na vrcholu mocenské vojenské pyramidy, podobně je tomu i v organizacích civilních i státních. Pro hierarchii moci platí toto uspořádání: 1. práva, s nimi souvisejí 2. povinnosti, dále je to 3. odpovědnost za používání, ale i za nepoužití moci tam, kde měla být moc použita, ale použita nebyla.(Například výpravčí vlaku předčasně, před přejezdem vlaku vrátil výhybku zpět, která poslední vagon vykolejila.) Čtvrtou obecnou součástí moci je 4. odplata nadřízené moci za její dobré či špatné užívání. Synonymem odplaty je i slovo 4. spravedlnost. Této spravedlnosti se říká též osud, karma. Špatnou karmu lze vstupem na cestu Zákona ulehčit.
Státní moc nemá vlastní myšlení a tudíž nemá ani vlastní moc. Nositeli státní moci bývali králové. Známý je výrok francouzského krále Ludvíka XIV. Velikého (1643-1715): „Stát jsem já.“ Jeho myšlení bylo nemocné, poněvadž zastával materialistický názor, že účel světí prostředky. Vedl tři velké loupežné války.

Opakem absolutní moci králů i diktátorů je teorie o svrchovanosti lidu. Ústava ČR uvádí, že lid je zdrojem státní moci, z níž pak plyne moc zákonodárná, výkonná a soudní. Zdrojem lidské moci je však jen inteligentní moc přírody, bez níž by k vývoji myšlení v člověku nedošlo a lid by svou moc nemohl státu předat. Poněvadž lid tvoří miliony občanů nejrůznějšího stáří i nejrůznějších názorů a průběžné zjišťování jejich názorů není možné, byl nastolen tzv. princip většiny, který umožňuje se k této většinové vůli alespoň přibližovat průzkumy mínění a hlasováním. Zde však platí námitka, že většinový názor nemusí být automaticky pravdivý a správný. To platí i pro slib poslanců a senátorů, že budou svůj mandát vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. (Čl. 23 Ústavy ČR) Obecné blaho všech, správné myšlení a správné používání státní moci vládou, není třeba vždy nově zjišťovat. Stačí převzít životodárný světový názor demokracie, ověřený již dlouhými staletími a prioritou vládní moci učinit řádnou nenáboženskou a nestranickou výchovu nových demokratů. Správně se proto náš filozof Emanuel Rádl ptá: „Jak se znovu vrátíme k přesvědčení, že morální řád je svrchovaným pánem světa?“ A dobrá rada pro všechny nositele darované jim lidské moci Přírodou: „Jelikož podléháme kosmickému řádu, máme tento řád znát.“ (Alma Excelsior) Naše ústavní zákony umožňují existenci politických stran, avšak zakazují 1. vazbu státní moci na výlučné, tj. stranické ideologie nepodporující morálku a zakazují vazbu na 2. Náboženství, nikoli i vazbu na Ježíšovo křesťanství, které vytvořilo kulturní a morální základ Evropy i Ameriky. Poctivá morálka, založená na znalosti přírodního morálního Zákona, je však nezbytná pro každé náboženství i pro každou  politickou stranu. Avšak jen ta politická strana, která má za prioritu výchovu na bázi Zákona, mohla by se nazývat demokratickou stranou. Na to přišli již v USA, že opravdová demokratická strana, která se řídí univerzálně platným Zákonem  může být jen jedna a jejími členy by měli být jen demokraté, kteří již vstoupili na cestu Zákona a jsou zárukou, že státní moc bude prioritně sloužit ideálům demokracie. Přibližování všech občanů k těmto ideálům je tedy i smyslem lidské existence na Zemi.



F. V. 9/2012






<< ZPĚT <<

 

Start: 1.3.2007
Original: www.spmz.info
SPMZ • Nádražní 28, 783 13 Štěpánov u Olomouce
Czech republic

č.ú.: 257346517/0300

děkujeme za podporu!