125. O počátku šesté filadelfické kultury


Kvakeři (vyslovuj kvejkři) je název pro náboženskou společnost, kterou v roce 1647 založil v Anglii George Fox. Jejich členové si říkali Děti světla.(Tato společnost dnes existuje i v Praze. Bližší informace na internetu. V roce 1947 obdrželi britští a američtí kvakeři Nobelovu cenu míru.) Poněvadž první angličtí kvakeři byli státní mocí pronásledováni, odpluli do východní Ameriky (dnešní Pensylvánie) a tam si  v roce 1682 založili, pod vedením Williama Penna,  vlastní kolonii s hlavním městem nesoucím název Filadelfia, tj. bratra milující. Později se Filadelfia stala hlavním městem všech třinácti anglických kolonií převážně s kvakerským vyznáním jejich občanů. Kvakeři jsou přesvědčeni, že k přímé zkušenosti s  Bohem nepotřebují kněžské prostředníky a církvemi předepsané rituály. Teologie je jim cizí; odmítají vojenskou službu a všechny světské požitky; nejdůležitější je pro ně existence vnitřního světla v každém člověku. 

            Dne 4. července 1776 bylo světu adresováno Prohlášení Nezávislosti, v němž se lid třinácti amerických osad znovu přihlásil k ideálům přirozených lidských práv, jimiž zdůvodnil rozchod s královskou Anglií a oprávnění k samostatnosti a svobodnému rozvoji. Na nátlak jižních delegací musela být z původního návrhu vypuštěna stať  odsuzující otroctví. Z textu Prohlášení uvádíme tuto ukázku: „Tyto pravdy pokládáme za samozřejmé: všichni lidé jsou stvořeni jako sobě rovní; Stvořitel je obdařil jistými nezcizitelnými právy, mezi těmito právy je život, svoboda a budování štěstí; k zajištění těchto práv se mezi lidmi ustavují vlády se spravedlivou mocí, plynoucí ze souhlasu těch, kterým vládnou; kdykoliv některá vládní soustava odporuje těmto cílům, má lid právo ji změnit nebo zrušit a zřídit vládu novou, založenou na takových zásadách a s pravomocí tak upravenou, aby co nejlépe zaručila lidu jeho bezpečnost a štěstí … Pakliže však dlouhá řada bezpráví a útisků sledující ustavičně tentýž cíl ukazuje na úmysl ujařmit lid v naprostém despotismu, pak má lid právo, ba povinnost, takovou vládu svrhnout a opatřit své budoucí bezpečnosti nové strážce. Takové bylo trpělivé strádání těchto osad: a taková stává dnes potřeba, jež je nutí změnit jejich bývalou vládní soustavu.“ (Citace převzata ze Stručných dějin USA, autor Jan Navrátil, Svoboda, Praha 1984.)

                Přičiněním Tomáše Garriguea. Masaryka (dále TGM) byla v Americe založena Demokratická Unie Střední Evropy, jejímž předsedou se profesor TGM stal. Dne 23. října 1918 zástupci této Unie podepsali ve Filadelfii, v historicky památné Síni Nezávislosti, programy jednotlivých národů Unie a na nádvoří pak TGM přečetl jejich společné prohlášení, při čemž podle historického vzoru zazněl také Zvon Nezávislosti. Touto událostí počíná působit impuls šesté kultury epochy árijské. Tato kultura je ve Zjevení, nazývaném též Apokalypse, z řeckého apokalyptein = odhalovat, zjevovat, nazvána církví filadelfickou. V duchovním prorockém významu slovo církev znamená duchovní nauku šesté kultury filadelfické - slovanské. Zjevení je jediná prorocká kniha Nového zákona. Napsána byla kolem roku 95 po Kristu na ostrově Patmos pisatelem evangelia sv. Jana. Pátou kulturou árijské epochy je kultura anglo-sasko-germánská, sedmou kulturou bude kultura Vlažných, v níž má dojít k mimořádným událostem ve Zjevení popsaným. V duchovním prorockém významu slovo církev znamená duchovní nauku šesté kultury filadelfické - slovanské, kterou pro tuto novou kulturu získala Alma Excelsior (1887-1956), narozená v Brně. Nauka filadelfická je naukou sbratření všech lidí ve vědomí Všelásky. Proto účastníkem této nové kultury se může stát každý, kdo se stane nositelem Slova.

Rodinu vytvářejí rodiče a jejich děti

            Již na počátku Starého zákona je napsáno: „I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby.“ (1 M 1:26) Tento lidský obraz Boží podoby existuje u všech národů světa a tvoří jej  otec, matka a  jejich děti. Zpětně lze usoudit, že podobu našich nebeských Stvořitelů tedy tvoří Otec i Matka a lidé jsou jejich dětmi, dobrými i špatnými. To však není v rozporu s informací Bible, že náš nebeský Otec je jen jeden. „Což nemáme my všichni jednoho Otce? (Malachiáš 2:10)  „Cožpak není on (Bůh) tvůj Otec?  Vždyť mu patříš. On tě učinil a zpevnil.“ (5 M 32:6) „… vy všichni jste bratři. A nikomu na zemi nedávejte jméno ,Otec‘: jediný je váš Otec, ten nebeský. (Matouš 23:8.9) „Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno.“ (Mt 6:9) „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ,Milovat budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.‘ Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce;“ (Matouš 5:43-45) „Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré. Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ,Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ Nedej se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.“ (Římanům 12:17-21) ,Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ (Matouš 22:39) „Vám, kteří mě slyšíte, pravím: Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili! Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.“ (Lukáš 6:27-31) Bez uznání reinkarnace, o níž se výslovně píše v Jób 1:21 (v Kralické bibli), neporozumíme veršům o neodplácení zlého zlým. Toto neodplácení  je však pro nás dobrem, poněvadž nás zbavuje osudové, tj. karmické zátěže z našich minulých životů, o níž my již nevíme, ale vědí o ní naši Rodičové. Tato zátěž tmy překáží našemu duchovnímu vývoji a zduchovňování, které tvoří hlavní smysl lidské existence. V nočním  hovoru Nikodéma s Ježíšem Ježíš existenci reinkarnace naznačil slovy: „Musíte se narodit znovu.“ (Jan 3:7) I největší zasvěcenec Ježíš předával duchovní poznání prostým lidem pomocí podobenství, kterému lidé rozuměli. Vyšší úroveň zduchovnění člověka například nazval královstvím nebeským. Reinkarnace, během nichž mají lidé získávat světlo-olej do svých lampiček, aby naplnili včas předurčený jim limit světla, Ježíš nám zpřístupnil podobenstvím o deseti družičkách, viz Matouš 25:1-12.  Dodnes se duchovní poznání dělí na ezoterické, které svou předčasností nepoškodí duchovní vývoj člověka a umožní mu snadnější pochopení a přijetí Zákona. Špatnými životními zkušenostmi se zlem se lidé i státy učí poznávat a dodržovat Zákon, dle něhož je morálka důležitější než lidská moc a peníze. Situace se může zlepšit, až duchovně-mravní výchovu občanů nebudou zajišťovat jen církve, ale vedle nich i státy.


Náboženská vyznání vznikala až z poznání morálního Zákona zasvěcenci

Článek 2 odstavec 1.  Listiny  základních  práv  a svobod č. 2/1993 Sb. (Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.) nelze vykládat tak, že církevní náboženské vyznání je totožné s morálkou, takže stát nemá povinnost morální výchovu zajišťovat, poněvadž jí to Listina základních práv a svobod zakázala. Nová definice náboženství Almy Excelsior (Náboženství je upravený plod duchovního poznání, získaného zasvěcením. Zasvěcení je přímý vstup do duchovního světa.) zřetelně ukazuje, že morální výchova může existovat i bez náboženského vyznání, jak to ukázala perestrojka Michaila Sergejeviče Gorbačova, vůdce Svazu sovětských socialistických republik – SSSR. O morální obnově ve svém novoročním projevu v roce 1993 mluvil i premiér nové České republiky Václav Klaus. Díky necírkevnímu, nenáboženskému poznání Zákona Almou Excelsior pro filadelfickou kulturu, dostalo se bývalé Československo do čela duchovně mravního poznání, které by mělo být výchovně využíváno k prospěchu lidí, rodin, národů i států, nikoliv násilně potlačováno jako nežádoucí.  Morální výchova nejen v České republice, ale i  ve všech dalších státech světa je jen jedna, poněvadž se opírá o přírodní morální Zákon, který je též jen jeden a navzájem se liší jen v hloubce a rozsahu jeho poznání a rozsahu jeho využívání občany i státy. Různých náboženských vyznání na světě odvozených ze Zákona lidmi, k nimž patří i zakladatelé světových náboženských vyznání, je naopak mnoho. Všechna zdravá náboženství vycházejí v různé míře ze znalosti Zákona.

Z morální reformy vůdce SSSR Michaila Sergejeviče Gorbačova, známé jako perestrojka, která se nevázala na žádné náboženské vyznání, jsou tyto ukázky: „Je na čase přihlížet k realitě a nebudovat politiku na iluzích a omylech. Pokrok vědy a techniky prudce předstihuje pokrok sociální a mravní. Nelze ničit duchovní život člověka. Je třeba jej podporovat a upevňovat. Zcela potichu, jaksi nenápadně se začaly rozrušovat naše ideové a mravní hodnoty. Narůstaly alkoholismus, a narkomanie, zvyšovala se kriminalita. Nepodařilo se vytvořit pevnou hráz proti nepoctivcům, kariéristům a prospěchářům. Naše země se dostala do předkrizového stavu. Konečný cíl přestavby je nám jasný.  Je jím zásadní … obroda mravní. Nedosáhneme ničeho, dokud prosazením mravních hodnot nedojde k ozdravění společnosti.“ Takové prosazení lze však docílit jen nenásilnou morální výchovou občanů samostatně státem, nezávisle na církvích.

Z morálních názorů našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka uvádíme tyto ukázky:  „Mylný je názor, že kdo má náboženství, má už proto i mravnost. Každý člověk se má postavit proti každému, kdo ohrožuje nejen fyzický, ale i duchovní život lidí. Všeobecné bratrství, heslo francouzské revoluce, zastával již Sokratův žák  Platon (470-399). Demokracie není jen politická soustava, ale také a především soustava mravní. Mravnost musí být cílem každého jednotlivce a národa. Násilí může plodit jen násilí. Bez skutečné nápravy myšlení a mravů můžeme revolucí odstranit ďábla, ale Belzebuba dosadíme na jeho místo. Nevěřím, že se nutná reforma dá provést jen hospodářsky. Zároveň se musí provést i reforma mravní a názorová. Jsem rozhodný odpůrce materialistického názoru na svět. Bez všeobecného uznání mravních základů státu a politiky nelze spravovat žádný stát. Kdo by neznal obsahu křesťanství, byl by vlastně cizincem na naší kulturní  půdě.“





SPMZ, František Venzara, 2. února 2013




<< ZPĚT

 

Start: 1.3.2007
Original: www.spmz.info
SPMZ • Nádražní 28, 783 13 Štěpánov u Olomouce
Czech republic

č.ú.: 257346517/0300

děkujeme za podporu!