103. Londýnský Tottenham zachvátilo násilí, vypalování a rabování. (Právo 8. 8. 2011)
Nepokoje se rozšířily do dalších měst. (Právo 10. 8. 2011)


Anglické noviny NewStatesman ze dne 11. 8. 2011 uveřejnily k nepokojům projev premiéra Velké Británie Camerona v parlamentu, který ve zkráceném znění uvádíme.
A konečně, pane Předsedající, dovolte mi přejít k vážným problémům. Tyto události se netýkají chudoby, ale kultury. Avšak naše kultura glorifikuje násilí, ukazuje nerespektování autorit a říká vše o právech, ale nic o odpovědnostech. Už dříve jsem řekl, že naše společnost má velký problém s dětmi, které vyrůstají bez toho, že by znaly rozdíl mezi správným a špatným. Máme příliš mnoho případů, kdy rodiče těchto dětí – pokud jsou stále v dosahu – nezajímá, kde jejich děti jsou nebo s kým jsou, natož aby je zajímalo to, co vlastně dělají. Potencionální následky zanedbávání a nedostatku morálky v takovém rozsahu známe už velmi dlouho, ale žádná protiakce nebyla podniknuta. Potřebujeme provést nápravnou akci v rodinách s největšími problémy. Stručněji řečeno, musíme udělat všechno, co je potřeba k tomu, abychom pomohli ozdravit naši nemocnou a nefunkční společnost. Hlavním zdrojem veškerého tohoto násilí je problém pouličních gangů. Teritoriálních, hierarchických a nepochybně násilnických, jejichž členy jsou mladí chlapci, většinou z dysfunkčních rodin. Peníze si vydělávají trestnou činností, hlavně prodejem drog, drží spolu a projevují loajalitu vůči autoritativnímu vůdci gangu. Největší význam přikládají svému postavení v gangu, svými aktivitami v gangu si ničí život, účastní se zločineckých akcí gangu včetně vražd a útoků na nevinné kolemjdoucí. Během posledních dnů se ukázalo, že jejich akce a útoky na policii a následné rabování jsou koordinované. Už jsme provedli soudní zákaz gangů a já dnes mohu oznámit, že tento zákaz hodláme použít po celé zemi, vůči dětem i dospělým.

Z projevu premiéra Davida Camerona v mládežnickém středisku ve Witney jsou následující ukázky převzaté ze stejných novin ze dne 15. 8. 2011: Je čas, aby naše země provedla inventuru. Potřebujeme ukázat, že problémy v naší rozvrácené společnosti se zabýváme, ukážeme, že jsme schopni přivést zpět do života silnější smysl pro morálku a odpovědnost. Postavíme se na odpor gangům, kriminalitě násilníků, kteří dělají lidem ze života peklo a budeme se tvrdě bránit. Tyto nepokoje nebyly kvůli rase, pachatelé byli běloši, černoši a Asiaté. Tyto bouře byly namířeny na obchody na hlavních ulicích, ne na parlament. Tyto bouře vypovídají o chování lidí, kteří projevovali lhostejnost k dobru a zlu. Byli to lidé s překrouceným mravním řádem, lidé s naprostým nedostatkem sebekázně. Vyvolat společenské problémy, které vidíme kolem sebe, pomohli vytvořit politikové, kteří se vyhýbají mluvit pravdu o chování a morálce. Byli jsme příliš dlouho neochotní mluvit o tom, co je správné a co je špatné. Tato morální neutralita neexistuje bez rizika. Jedno z největších poučení těchto nepokojů je, že musíme upřímně mluvit o chování a potom jednat, protože špatné chování doslova došlo až na práh k našim dveřím. A my už se nesmíme pravdě vyhýbat. Takže tyto nepokoje musí být voláním pro probuzení v naší zemi. Provalily se společenské problémy, které celé desetiletí hnisaly. Náš boj za bezpečnost musí být doprovázen bojem proti společenským problémům. Musíme bojovat proti postojům a domněnkám, které přivedly části naší společnosti do tohoto šokujícího stavu. Víme co je špatně; otázkou je: máme odhodlání uvést to do řádného stavu? Jsme odhodláni postavit se proti pomalému morálnímu upadání, které probíhá v několika posledních generacích v částech naší země? Nezodpovědnost. Sobectví. Jako by to, pro co se rozhodnete, nemělo žádné důsledky. Děti bez otců. Školy bez kázně. Odměna bez úsilí. Zločin bez potrestání. Práva bez odpovědnosti. Společenství bez kontroly. Některé z nejhorších aspektů lidské povahy jsou tolerovány, někdy dokonce podněcovány státem a jeho kancelářemi, které byly z části doslova demoralizovány. Ve svém prvním zákonu jako vůdce této (Konzervativní) strany jsem signalizoval svoji osobní prioritu: opravit naši pokaženou společnost. Toto úsilí je dnes silnější než kdykoli předtím. Ano, musíme se zabývat ekonomickou krizí, odstranit ten hrozný nepořádek, který jsme zdědili – a dosud jsme se z toho nedostali. Ale opakuji dnes to, co jsem říkal při mnoha příležitostech v minulých letech, že důvod proč jsem v politice je vybudovat větší, silnější společnost. Silnější rodiny. Silnější společenství. Takže mohu dnes oznámit, že v průběhu příštích týdnů já a ministři napříč vládní koalicí znovu posoudíme každý aspekt naší práce jak opravit naši pokaženou společnost. Posoudíme naši práci a zvážíme, zda naše plány a programy jsou dost velké a odvážné, aby přivodily změnu, kterou cítím, že tato země chce vidět. Vláda nemůže uzákonit změnu chování, ale je chybné domnívat se, že stát je jen nezúčastněný divák. Nejprve a přednostně potřebujeme bezpečnostní služby, které se postaví na odpor. Těm, kteří řeknou, že to znamená, že se musíme vzdát našich plánů, abychom ušetřili v policejních rozpočtech, říkám, že nepochopili podstatu věci. Musíme získat zpět ulice od těch násilníků, kteří se minulý týden jen tak nevynořili odnikud, ale kteří už nám po léta dělali ze života peklo. Celé roky jsme nechali policii, aby ji dusila byrokracie, aby policisté trávili většinu svého času vyplňováním dotazníků a sezením u psacích stolů. Je také čas pro společnou válku všech proti gangům a jejich kultuře. Ale potřebujeme i odezvu sociální, s velkými změnami v naší společnosti. Na rodinách záleží. Takže jestliže chceme mít nějakou naději pro naši rozbitou společnost, rodina a péče o děti je místo, kde musíme začít. A proč neděláme nic proti těm školám, které rok co rok smějí být neúspěšné, proč se s tím spokojujeme? Celé roky jsme měli systém sociálních dávek, který povzbuzuje to nejhorší v lidech – navádí k lenosti, omlouvá špatné chování, ničí sebekázeň, odvádí od pilné práce a především ubírá lidem odpovědnost. Mluvíme o morálním hazardu v našem finančním systému – kde banky se domnívají, že mohou jednat lehkomyslně, protože stát je vždycky zachrání. Je třeba dostat více mladých lidí do zaměstnání a do vlastních firem. Opravdové potěšení je z toho, když něco vytváříme, ne když něco ničíme. Morální úpadek a špatné chování není omezeno pouze na nejchudší část naší společnosti, viděli jsme některé z nejhorších příkladů chamtivosti, nezodpovědnosti i u lidí ve vysokých funkcích. Návrat k odpovědnosti musí nastat v celé společnosti.


Růst násilí ohrožuje občanskou společnost. Deník Svobodné slovo ze dne 6. listopadu 1996 uveřejnil článek na stejné téma. Z tohoto článku uvádíme:
Velká Britanie je dnes vystavena mnohem horšímu nebezpečí, než je irský terorismu, tvrdí paní Frances Lawrencová. Nazývá to erozí morálních hodnot. Manžel paní Lawrencové, ředitel střední školy, byl totiž v prosinci minulého roku zavražděn dýkou do srdce, když se snažil roztrhnout rvačku mezi kluky před školou. Ránu mu uštědřil jeden ze žáků, patnáctiletý chlapec, člen organizace Triády (mafie čínského typu), sám dítě italského otce a filipínské matky.
Šestnáctiletý Learco Chindamo byl odsouzen pro vraždu do vězení a Frances Lawrencové je chlapce líto. Vidí v něm dítě, které v životě nepoznalo než surovosti a násilí, neznalo teplo domova a laskavou ruku rodičů, jeho světem byly poplivané temné sály s hracími automaty, jeho přáteli byli členové gangu podobných kluků jako byl on sám, s cílem vyhledávat rvačky na nože s konkurenčními gangy. Vidí v něm oběť vývoje, který z nevinného dítěte udělal v patnácti letech vraha. Paní Lawrencová přišla s iniciativou, kterou bez váhání podpořili jak premiér John Major a vůdci opozičních labouristů Tony Blair a liberálních demokratů Paddy Ashown, tak církevní autority a významné veřejné osobnosti, které už dávno znepokojuje morální marasmus, ve kterém se nachází jejich země. Nejedná se o nic menšího než o veřejnou debatu, kterak zastavit lavinu násilí šířící se britskou společností a jak vychovávat děti a mládež k pozitivnímu odpovědnému občanství.
Není divu, že po jiných hrůzných případech se ozývá volání, aby se ve školách a kolem škol zavedla bezpečnostní opatření podobného typu, jaká existují v Severním Irsku kolem policejních stanic, nebo v amerických školách. To znamená vysoké drátěné ploty, televizní kamery, ozbrojení hlídači u dveří, hlídkování na chodbách.
Paní Lawrencová, matka tří dětí a vdova po učiteli, však dobře ví, že tato opatření jsou nerealistická a nesprávná. Škola přece musí zůstat místem otevřeným veřejnosti, není možné ji proměnit ve vězení, kde je chráněno proti násilí zvenčí.
Podle jejího názoru je na čase, aby konečně promluvila mlčenlivá většina slušných lidí, kteří podobně jako ona jsou znechuceni surovostmi kolem sebe. Společnost je třeba začít opravovat zevnitř. Občanská společnost dnes prochází pomalým rozkladem, hlavním rysem je prudce rostoucí nezákonnost. Tradiční občanské vazby se nenávratně trhají, vzrůstá morální relativismus a s ním surovost a zločin.
Politici souhlasí s tím, že prvními články obrody společnosti jsou rodina, škola a sdělovací prostředky.

(Jarka Stuchlíková, Belfast - 10/2011)



<< ZPĚT <<

 

Start: 1.3.2007
Original: www.spmz.info
SPMZ • Nádražní 28, 783 13 Štěpánov u Olomouce
Czech republic

č.ú.: 257346517/0300

děkujeme za podporu!