23. Jedení masa překáží lidem, aby žili v souladu s přírodou, vesmírem a jejich zákony


Celá říše lidská je od počátku svého vývoje ve fyzickém těle vybavena býložravým trávicím systémem, na rozdíl od říše zvířecí, v níž jsou vegetariány jen například sloni, žirafy, velbloudi, hroši, nosorožci, gorily, klokani, zajíci, koně, kozy, ovce, vepři, býci a zejména naše kravičky. Nemoc šílených krav a možnost přenosu této nemoci na lidi, lidi důrazně upozornila, že lidské zásahy do pořádků daných přírodou, a to nejen výživových, nelze beztrestně překračovat. Možnost lidského trávicího systému jíst i zvířecí maso - na rozdíl od býložravců v říši živočišné, kterým tato svoboda volby nebyla dána - nelze považovat za souhlas přírody, aby člověk jedl výjimečně maso i v době, kdy rostlinné potravy je dostatek. Mylný je názor lidí kupujících maso, že nemají spoluodpovědnost za to, co se děje na jatkách. Zejména oni, spolu s masným průmyslem, jsou odpovědni za to, že tato zvířecí jatka dosud existují a jsou hlavní příčinou lidských jatek ve válkách.


To, že všichni lidé jsou býložravci, dokazuje zejména jejich zažívací trakt s tenkým střevem  dlouhým 6 až 7 metrů, aby na vstřebávání živin z rostlinné potravy byl dostatek času. Masožravci mají svá střeva podstatně kratší. Masožravci se nepotí, nýbrž regulují tělesnou teplotu vyplazením jazyka a rychlým dýcháním. Býložravci mají v kůži potní otvory, jimiž se reguluje tělesná teplota a vyměšují i odpadové látky. Enzym ptyalin ve slinách býložravců jim pomáhá dobře rozkládat škrob na cukry. Sliny masožravců ptyalin neobsahují. Masožravci vyměšují desetkrát více kyseliny solné, než býložravci, poněvadž ji potřebují k rozkladu masa a kostí ve stravě. Masožravci mají čelisti, které se mohou pohybovat pouze vertikálně, kdežto býložravci mají čelisti, které se pohybují i do stran, aby tak usnadnily žvýkání. Prosíme, ověřte si tuto pravdu na své čelisti. Maso a síla všech zvířecích býložravců, zejména slonů, nevznikly z masa jiných zvířat, ale z rostlin, takže jedení masa je jen zbytečný chuťový mezičlánek, který na výrobu 1 kg masa spotřebuje asi 16 kg obilí. Vzhledem k tomu, že vzrůst počtu lidí na planetě Zemi o jednu miliardu se zkrátil v současné době asi již jen na 12 let, je též dobré vědět, že 100 gramů masa poskytne člověku 133 kalorií, avšak stejné množství pšenice poskytne lidskému tělu 331 kalorií,  hrachu 344 kalorií,  rýže 356 kalorií, oloupaných ořechů 682 kalorií a  másla 793 kalorií. Dnes víme, že ledviny člověka, který konzumuje maso, jsou trojnásobně více zatíženy, než je tomu u vegetariánů. Poživatelé masa pojídají maso otrávené depresí, hrůzou a nářkem týraných a zabíjených zvířat. Z toho pak vznikají i duševní poruchy u lidí. Pojídání masa podporuje mj. úchylnou a perverzní sexualitu. Každý, kdo se živí masem, podporuje tím rozvoj násilí ve světě, aniž si to uvědomuje.


Plútarchos odmítl jedení masa otázkou, odkud to přišlo, že se špiníte krví, ačkoliv máte tolik jiných způsobů obživy? Proč popíráte, že vás země dokáže uživit? Nestydíte se přilévat k plodům země krev a zabíjení? Zarathustra šel k jádru věci, když svým spoluobčanům vysvětlil, že síla vesmíru přichází se slunečními paprsky do plodů a rostlin. Proto Slunce do vás vchází, když požíváte plody pole. Naplňte se jeho duchovními silami! O tom, že lidská rasa ve svém postupném vývoji upustí od pojídání živočichů stejně, jako primitivní kmeny zanechaly pojídání jeden druhého, když přišly do kontaktu s vyšším stupněm civilizace, neměl pochybnosti Henry David Thoreau.


Dnes již i lékařská věda, která dříve jedení masa podporovala, došla k závěru, že jedení masa zdravému vývoji lidí neprospívá, ale škodí. ADA (American Dietetic Asociation), která není vegetariánskou organizací, vydala v roce 2003 dokument, ve kterém je uvedeno, že dobře plánovaná vegetariánská výživa je zdravá, dostatečně výživná a nabízí výhody při předcházení jistým nemocem a jejich léčbě. Stanovisko ADA je souhrnem současných vědeckých poznatků odborníků ve výživě. Pravdu ADA prověřili již za 1. světové války Dánové a za 2. světové války Norové. V průběhu 1. světové války úplná pozemní a námořní blokáda Dánska donutila tuto zemi přijmout jednoroční úsporný program, který téměř odstranil maso ze stravy tohoto národa. K překvapení úřadů vykázaly statistiky ke konci roku zlepšení zdravotního stavu a pokles úmrtnosti o 17 %. Podobný program v Norsku během 2. světové války přinesl stejné výsledky a navíc s výrazným poklesem úmrtnosti na oběhové poruchy. Po skončení úsporných opatření, když se maso opět stalo běžnou potravinou občanů, úmrtnost v obou zemích se vrátila na předválečnou úroveň. Proč lidé a jejich vůdci na tuto zkušenost zapomněli?


Odmítnutí jedení masa lidmi je zdůvodněno filadelfickým názorem, že člověk má ve své duši astralitu, která je společná zvířeti i člověku. Proto by člověk mohl chovat domácí zvířata, ale ne na maso. Mohl by chovat i krávy k vůli mléku a máslu, ale neměl by je zabíjet a pojídat. Lidé pojídající jejich maso jedí těla svých mladších bratří, čímž se dopouštějí bratrovraždy. Teprve až se lidstvo zřekne pojídání masa, rozkvete morálka a světový pokrok netušenou měrou. Teprve tehdy se uplatní skutečně princip Kristovy všelásky na Zemi. Pojídání masa má vzápětí karmu prolévání lidské krve a vybíjí se válkou. Proto je světový mír současně závislým nejen na vývoji lidské inteligence a morálky vzhledem k lidem, nýbrž i na všelásce projevené vůči všem ostatním říším, zejména vůči říši živočišné a rostlinné.


Nejedení masa lze z uvedených důvodů přiřadit k základním principům světového názoru vzorové demokracie.






Ve Štěpánově u Olomouce, 14. 5. 2007.
František Venzara



 

<< ZPĚT <<

 

Start: 1.3.2007
Original: www.spmz.info
SPMZ • Nádražní 28, 783 13 Štěpánov u Olomouce
Czech republic

č.ú.: 257346517/0300

děkujeme za podporu!