48. Inventura demokracie


je iniciativa vysokoškoláků na několika našich vysokých školách a univerzitách. Z relace ČRo 6 z 28.11.2009 zkráceně uvádíme:
Jan Bednář, moderátor: Debata, kterou dnes uslyšíte, se konala 12. listopadu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Silvie Mitlenerová, mluvčí iniciativy Inventura demokracie 2009: Demokracie u nás existuje 20 let. My si ovšem i po dvaceti letech pořád namlouváme, že jsme tak nějak na začátku. Že je naše demokracie dosud nezralá. Vysvětluje se tím spousta nešvarů, skoro všechny. Jenže pomalý vývoj není ten hlavní problém. Naše demokracie totiž možná vůbec neroste, ani nesílí. Události posledního roku jsou dokonce znakem úpadku. Je na místě mít o naši demokracii starost. Zřejmě se čeká, že naše generace konečně napraví veškeré průšvihy současné demokracie. Od starších slýcháme, že teprve s námi přijde do politického a občanského života nová kultura. Že konečně nastanou lepší časy. Důvěra jistě potěší, ale na rovinu. Myslet si, že takovou věc nějak sami zvládneme, je naivita. Nebo spíš alibismus. Pokud se totiž naše generace něčím odlišuje, tak právě tím, že se ničím neodlišuje. Přinejmenším, co se hodnot týče. Veřejné dění nás moc nezajímá a politika nás štve. A hlavně jí vůbec nerozumíme. To, že se sem tam objeví nahodilá protestní akce, nebo dokonce vlna akcí organizovaných přes Internet, na věci nic nemění. Do veřejné činnosti se nám nechce. Zejména pokud by měla být soustavná. Jsme na tom prostě úplně stejně jako všichni starší kolem nás. Nechceme změnit svět. A taková touha není dána mládím. Je prostě třeba se ji naučit. Jenomže od koho? Ti, kteří by měli být našimi autoritami a učiteli, si zvykli ignorovat veřejnou sféru a žít si svůj soukromý život. To jsme odkoukali víc než dobře. I my bez váhání nadřazujeme soukromý zájem nad společný a zdá se nám to přirozené. Že to může být jinak, nás už ani nenapadne. I my rádi spoléháme na to, že veřejná sféra si vystačí bez nás. Vyhovuje nám stav, kdy si jí vůbec nemusíme všímat. Přitom se už několikrát ukázalo, že veřejný prostor nemůže být ponechán sobě samému. Překvapivě brzy se zkazí. Jako všechno, o co se přestalo pečovat. Krom toho se v něm vždycky najde dost těch, kteří si ho šikovně a bez skrupulí zařizují pro sebe. Tím se spouští zprvu nenápadný proces. Účast ve veřejném prostoru se nám víc a víc znechucuje, roste pocit, že na veřejné dění nemáme vliv a o to víc svou účast vzdáváme. Vstoupit do veřejného prostoru ovšem bude čím dál těžší a brzy se veřejný prostor pro slušného člověka uzavře úplně. Pak je přímo ohrožena naše svoboda. Jenomže v té chvíli už s tím nenaděláme nic. Řekněme to naplno. Naše demokracie je křehká a snadno o ni můžeme přijít. Demokracie stojí na konkrétním úsilí konkrétních lidí. Šanci má jenom tehdy, když se za ni budeme brát. A to dost naléhavě. Jako za svou osobní věc. Jinak hrozí, že si za 10 let budeme připomínat její nedožité třicetiny.
Jan Hron, student moderátor se ptá hostů, zda by tuto část prohlášení (Křehká demokracie) podepsali, anebo nepodepsali.
Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt: Já s tím souhlasím stoprocentně. A líbí se mi ta snaha hledat tu vlastní odpovědnost a tu vlastní roli, protože si myslím, že to je to nejdůležitější a nejtěžší, co nás čeká.





Štěpánov u Olomouce
SPMZ - 10. 12. 2009



<< ZPĚT

 

Start: 1.3.2007
Original: www.spmz.info
SPMZ • Nádražní 28, 783 13 Štěpánov u Olomouce
Czech republic

č.ú.: 257346517/0300

děkujeme za podporu!