12. Demokracie a svoboda


1. Každý politický řád je udělán z lidí. Demokracie není udělána z lidských práv, nýbrž z lidí a jejich působení. Vybudujte kterýkoli řád: z polovičatých, neloajálních, nestatečných, malých lidí to bude nedostatečný a chaotický řád. Nesmí vám být lhostejno, jaká politická duše se vychovává v tomto národě. (K. Čapek)


2. Lidé to jsou, kdo tvoří obec, nikoli zdi. (Thukydidés)


3. Pravá demokracie bez mravnosti voličstva a občanstva není možná. (TGM)


4. Republika bude taková, jaká bude většina občanů. TGM)


5. Pravá demokracie spočívá na mravnosti. (TGM)


6. Naše demokracie je mravním úkolem životním…naše demokracie musí být stálou reformou, stálou revolucí, ale revolucí hlav a srdcí! (TGM)


7. Demokracie ve své současné neomezené formě dnes značnou měrou ztratila schopnost sloužit jako ochrana proti svévolné moci. Přestala být zárukou osobní svobody, zábranou proti zneužití vládní moci, o níž se doufalo, že se osvědčí, když se naivně věřilo, že když se veškerá moc učiní předmětem demokratické kontroly, bude možné se obejít bez všech dalších omezení vládní moci. Stala se naopak hlavní příčinou postupného a zrychlujícího se narůstání moci a váhy administrativní mašinérie. (Hayek)


8. Náš nový stát, naše republika a demokracie potřebují vedle svého administračního aparátu a armády také pevného mravního základu; bez mravních, bez charakterních jedinců, bez zdravých rodin, bez věrného přátelství, bez loajálnosti k různým společenským organizacím, jejichž jsme členy, bez solidnosti ve vší naší činnosti nemůže být silné republiky. Demokracie bez uznání mravní autority, autority zásad a povolaných osob, je nemožná. Naše republika demokratická, která se vzdala starých politických autorit, která se vzdala monarchismu, militarismu, bude pevně spočívat jen na všeobecné mravnosti. (TGM)


9. Pravá demokracie nebude jen politická, nýbrž také hospodářská a sociální. Druhý velký úkol specificky náš (první - pozemková reforma) je, starat se pomocí státu, obcí a všech institucí tzv. humanitních o fyzické a duševní zdraví národa; Zdraví těla a ducha je zabezpečeno střídmostí a mravností; člověk si tím udržuje život a zůstává zdravým, má-li životní cíl, má-li se oč starat, miluje-li někoho a nemá-li strachu před smrtí. (TGM)


10. Politika je vedením, tedy i demokracie má svůj stálý a naléhavý problém vůdcovství, tj. má vychovávat a vzdělávat vůdce, bez nichž žádná organizace mas a zejména celého lidu není možná. A proto demokracie znamená stálé vychovávání k demokracii; odsud v demokracii odpovědný a krásný úkol žurnalistiky. Demokracie není než samosprávou, sebesprávou občanstva a každého jednotlivého občana. Kdo se staví mimo a nad zákon, tomu se nemůže svěřit spoluspráva státu. (TGM)


11. Socialismus stejně jako fašismus nebo komunismus nevyhnutelně vede k totalitnímu státu a k destrukci demokratického řádu. (Hayek)


12. Demokracie musí se stát obecným přesvědčením, světovým názorem. Politický úkol demokratické rekonstrukce Evropy musí být dovršen a vlastně umocněn mravním převychováním národů - buď demokracie, nebo dynastický militarismus, buď bismarckismus, nebo politika rozumná a poctivá, buď násilí, nebo humanita, buď hmota nebo duch. (TGM)


13. Demokracie není pouze formou státní, nýbrž také metodou všeho veřejného a soukromého života, je názorem na život; podstata demokracie je shoda lidí, jejich mírné obcování, láska, lidskost. Stát je spolčením občanů na rozumových mravních základech. Stát má smysl duchovní, smysl mravní. (TGM)


14. Ideologie optimální čisté demokracie (IČIDE) je založena na znalosti přírodního morálního Zákona a proto je jen jedna, podobně jako je celosvětově jen jedna matematika, fyzika, chemie. Poněvadž je nestranická, je i nevýlučná, jak to v Listině základních práv a svobod vyžaduje čl. 2: „Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. Strany a vlády, které trpí či podporují zájmy a hodnoty nedemokratické, výlučné, nelze za zcela demokratické považovat. (F. V.)


15. Rozlukou církví a státu i církve i stát mají se stát samostatnými, aby každý vlastní silou a způsoben svým sloužily nejvyšším ideálům lidstva. (TGM)


16. Všechna náboženství, umění a vědy jsou větvemi téhož stromu.Všechny jejich snahy směřují k tomu, aby lidský život byl zušlechťován, pozvedají jej nad sféru pouhé fyzické existence a vedou člověka ke svobodě. Snaží se naplnit tento velký úkol tím, že učí morálnímu a kulturnímu porozumění a zavrhují použití hrubé síly. (Albert Einstein)


17. Náboženství nahrazuje Masaryk humanitou, kterou považuje za nové náboženství bez dogmat, kněží a zázraků. (Otakar Funda)


18. Bývalý čsl. letec podpl. Prokop odpovídá na otázku: Pane podplukovníku, co je pro vás největší hodnota a co byste přál této zemi? "Největší hodnotou je pro mne svoboda. Byl jsem v ní vychován za Masaryka a celý život jsem v ní žil. Svoboda znamená chodit zpříma, je to oddanost mravním ideálům, na nichž jedině lze stavět trvalé a demokratické projekty. Přeji všem lidem v Čechách i na Moravě především tuto svobodu, aby neohýbali hřbety před podvodníky a zaprodanci, jak činili celých 40 let."


19. Jest toliko jediný věčný a nezměnitelný Zákon, jenž vládne všemi národy po všechny časy. Ten, kdo neposlouchá tohoto zákona, odříká se sám sebe, opovrhuje lidskou povahou; tím pak samým uvrhne na sebe takový člověk tresty nejtěžší, ač může se vyhnout tomu, co lidé obyčejně nazývají trestem. (Cicero)


20. Morálně kulturní systém je hlavní dynamickou silou, která umožňuje rozmach systému politické demokracie a liberální ekonomiky - je podmínkou sine qua non, politického i ekonomického systému. Jeho zanedbávání signalizuje příchod zlých časů. Dojde-li k narušení základních pojmů jako pravda a svoboda, otřásají se základy svobodných společností. (Michael Novak)


21. Demokracie znamená ze své pravé povahy svobodu. (Právník H. Kelsen)


22. Je tomu deset let, co vykoupený národ vzal do svých rukou správu věcí svých; je tomu deset let, co úsilím mnohých generací byl obnoven porušený mravní řád, co se ukončil odboj nikoliv čtyřletý, ale staletý - odboj proti cizovládě, zlovládě, nesvobodě, odboj, který byl částí obecného zápasu o lepší, svobodnější, demokratičtější řád světa. Máme svůj stát k tomu, abychom v něm usilovali o nejlepší řád, řekl bych o království boží; věřím, že, často o tom nevědouce, jsme k tomu osudem, Prozřetelností vedeni. Co jsme dosud neučinili, je nám uloženo, abychom to vykonali. (TGM)


23. Spolu s pravdou byla postupně podemílána svoboda. Po třicet let se proroci „postmodernity“ snažili rozšiřovat maximy jako „dělej to, co chceš. Jednoduše to udělej. Uvolni se. Následuj své city a vášně. Osvoboď se od starých tabu. Jdi s proudem. To byla nová a falešná idea svobody. Klasická americká idea svobody, jak napsal velký britský katolický historik lord Acton, však říkala, že svoboda znamená dělat to, co bys měl, ne to, co bys chtěl. (Michael Novak)


24. Svoboda především není to, co si pod ní mnozí tak rádi představují: svoboda dělat, co se jim zrovna hodí. (E. Oesch)


25. Kdo procesem vyprazdňování významu slov snad nejvíce trpí, bylo v poslední době snad nejvíce slovo „demokracie“. (Hayek)


26. Svoboda plyne z poznání duchovních zákonů. (Alma Excelsior)


27. Člověk má mít na paměti Zákon a ten má mít ustavičně na očích. (Epiktétos)


28. Jen probudíme-li se láskou k Bohu a začínáme život dle Jeho přikázání, pracujíce pro bližní, jen tehdy počíná opravdové hnutí ke svobodě a člověk jí nabývá. (L. N. Tolstoj)


29. Člověk je svoboden pouze tehdy, když žije v pravdě. (L. N. Tolstoj)


30. Svoboda nezáleží v tom, aby panoval X a nebo Y, nýbrž v tom, aby pouze Bůh panoval. Kde však Bůh nevládne, tam panuje člověk. (F. Lamennais)


31. Mnozí se domnívají, že jsou svobodni, a přece jsou otroky svých názorů, svých subjektivních (a špatných) pocitů a myšlenek. (E. Oesch)


32. Demokracie je v nebezpečí, protože konkrétní instituce, jejichž prostřednictvím jsme se ji snažili uskutečnit, vedly k důsledkům, které chybně pokládáme za důsledky pravé demokracie. (J. S. Huxley)


33. Obecně lze říct, že nejen soudci, ale i lékaři a další poskytovatelé služeb občanům, moc občanská, státní i církevní, každý světový názor, právní řád, demokracie stávají se hodnotami zápornými, nezdravými, dostanou-li se do rozporu s přírodním mravním zákonem, případně si jej špatně vykládají. Zdravou a kladnou je naopak závislost na Zákoně a nezávislost na amoralitě a demoralizaci, které jdou proti Zákonu a IČIDE. Nezávislost sama o sobě neexistuje. Záleží jen na tom, které závislosti dá člověk přednost. (Fr. Venzara)


34. Moc není dána člověku, aby utlačoval slabého, nýbrž aby ho podporoval a pomáhal mu. (J. Ruskin)


35. Moc každého státu nad občany v průběhu několika posledních staletí trvale roste, a to stejně v moudře spravovaných zemích jako v tyraniích. (A. Einstein)


36. Síly dobra a zla jsou prostředkem k vývoji duchovní svobody a sebevědomí. (Alma Excelsior)


37. Zříci se svobody, toť zříci se svého lidství. (J. J. Rousseau)


38. Když odmítneme podrobit se vůli tyrana, dusíme násilí. (M. Gándhí)


39. Vznešeným posláním jedince je sloužit, a ne vládnout či jakkoliv jinak se vyvyšovat. (A. Einstein)


40. Skutečnost, že někdo jednal podle příkazu nadřízeného, nezbavuje ho odpovědnosti. (Mrázek Josef)


41. Pán a rab jsou korelativní, bez sebe navzájem nemohou existovat. Svobodný však existuje sám o sobě, nese v sobě hodnotu bez korelace s někým sobě protikladným. (Berďajev)


42. Převratné změny jsou nevyhnutelné vždy, když se zneužívanému národu vyjasní zrak. (Heinrich Mann, 1871-1950)


43. Žádná moc na světě, byť i s celým peklem se spolčila, neudrží v poddanství a otroctví národ vzdělaný, ušlechtilý a statečný. (TGM)


44. Použití nenásilí vyžaduje větší statečnosti než použití násilí. (M. Gándhí)


45. Kdo neuzná, že násilí je marné, bude se logicky zásobovat zbraněmi jak jen může. (M. Gándhí)


47. Prosby, modlení, pobožnost nejsou pověra, jsou to činnosti reálnější než jíst, pít, sedět nebo chodit. (M. Gándhí)


48. Modlitba je nejmocnější forma energie, jakou může člověk vytvořit. Je to síla stejně reálná jako zemská přitažlivost. Modlitbou se snaží lidské bytosti zvýšit svou konečnou energii tím, že se obracejí přímo k Nekonečnému zdroji vší energie. Když se modlíme, napojujeme se na nevyčerpatelnou motivační sílu, která hýbe vesmírem. (A. Carrel)


49. Všechny spořádané státy se zakládají na zákonu nenásilí. (M. Gándhí)


50. Nikdy se nesmíme dopouštět křivdy. Ani nesmíme oplácet křivdu křivdou, což mnozí lidé považují za správné. Nesmíme oplácet nebo odvracet zlo zlem, ať je zlo, které postihlo nás samé, jakékoli. (Sokrates)


51. Pravé nenásilí je bez nebojácnosti nemožné. (M. Gándhí)


52. V demokracii platí argument, ne chytráctví a pěst. Demokracie znamená konec násilnosti a veškerých nadpráv náboženských a vzdělaneckých, politických, národních, hospodářských a sociálních. (TGM)


53. Národ mravně zkažený, byť by i vzdělán byl, přece zase svou pokažeností plete vždy sám na sebe metlu absolutismu. (K. Havlíček Borovský)

<< ZPĚT <<

 

Start: 1.3.2007
Original: www.spmz.info
SPMZ • Nádražní 28, 783 13 Štěpánov u Olomouce
Czech republic

č.ú.: 257346517/0300

děkujeme za podporu!