Štěpánov u Olomouce, Březen 2008


29. Alexis Carrel, Člověk, tvor neznámý



Pohled na záporný vývoj lidí nám dává MUDr. Alexis Carrel ve své knížce Člověk, tvor neznámý. (Julius Albert, Praha 1939, 2. vydání, originál vyšel poprvé v USA v roce 1935 „Man The Unknown“) Alexis Carrel se narodil ve Francii v roce 1872 a zemřel v roce 1944. K našemu tématu se vztahují následující úryvky:


Ovládnutí materiálního světa, které postupně absorbovalo úplně pozornost a vůli člověka, způsobilo, že se téměř úplně znehodnotil svět života ducha.


Prakticky téměř v každém státě klesá intelektuální a morální hodnota lidí, kteří mají odpovědnost za věci veřejné. Jsou to hlavně intelektuální a morální nedostatky politických vůdců, které ohrožují moderní národy. Člověk musí nyní obrátit pozornost k sobě a k příčinám vlastní morální a intelektuální slabosti. Nemá věru ceny zdokonalovat tento způsob života, který přináší demoralizaci a ztrátu nejušlechtilejších vlastností vynikajících ras. Je nade vší pochybnost, že mechanické, fyzikální a chemické vědy nemohou nám dát inteligenci, mravní ušlechtilost, zdraví, dušení rovnováhu, klid a mír. (45)


Co jest myšlenka? Je příbuznou s některým známým druhem síly? Je snad složkou našeho vesmíru, neznámou fyzikům, a přece nesmírně důležitější než světlo? Mysl je skryta uvnitř živé hmoty; je úplně zanedbávána fyziology a úplně neznáma fyzikům. A přece je to nejmohutnější síla na tomto světě.


Mravní smysl je mnohem důležitější než inteligence. Jakmile ten zmizí u některého národa, brzy počne se bořit celá jeho struktura.


V moderní civilizaci setkáváme se velmi vzácně s lidmi, jejichž chování je prodchnuto mravními ideály. Přece však takoví lidé dosud existují. Nemůžeme jich přehlédnout, když se s nimi setkáme. Mravní krása je výjimečným a velmi nápadným zjevem. Těm, kteří jsou vybaveni tímto božským darem, dodává podivné a nevysvětlitelné síly. Posiluje intelekt. Buduje mír mezi lidmi. Mravní krása tvoří základ civilizace mnohem pevnější než věda, umění a náboženské vyznání.


Převaha hmoty a dogmata hospodářského prospěchu, která se stala náboženstvím, zničila kulturu, krásu a mravnost ve smyslu křesťanské civilizace, matky moderní vědy. Polovzdělanost stává se den ze dne všeobecnější i přes výborné vyučování na školách, gymnáziích a univerzitách. Školní dítky i studenti formují svého ducha podle nesmyslností poskytovaných veřejnými zábavami. Mravní smysl je v moderní společnosti téměř úplně zanedbáván. Můžeme říci, že jsme potlačili jeho projevy. Lupiči žijí si klidně v blahobytu a gangsteři požívají ochrany politiků, jsou respektováni soudci, jsou hrdiny, kterým se děti obdivují v biografech a jež napodobují při svých hrách. Bohatý muž má vždycky pravdu. Může zapudit svoji stárnoucí ženu, vystavit strádání a chudobě starou matku, oloupit ty, kdož mu svěřili peníze, aniž ztratí úctu svých přátel. Homosexualita je v rozkvětu. Pohlavní morálka byla hozena přes palubu. Není rozdílu mezi špatným a dobrým, mezi spravedlností a křivdou. Zločinci se volně pohybují mezi ostatními lidmi a nikdo nemá proti tomu námitek. Duchovní zracionalizovali náboženství a zničili jeho mystické základy, ale nepodařilo se jim přilákat moderního člověka. V poloprázdných kostelích marně káží osláblou mravouku. Spokojují se s úlohou policie, pomáhajíce v zájmu mocných zachovat kostru nynější společnosti. Člověk je bezbranný proti takovým psychologickým útokům. Nutně podléhá vlivům svého společenského prostředí.


Je zajímavé, že duševní choroby jsou samy mnohem početnější než všechny ostatní nemoci dohromady. Ústavy choromyslných jsou přeplněny a nemohou přijmout všechny nemocné, jež by bylo třeba internovat. Duševní choroby jsou nebezpečnou hrozbou, mnohem vážnější než tuberkulóza, rakovina a nemoci srdeční a ledvinové, ba nebezpečnější než tyfus, mor, cholera. Ve vězeních nalezneme ovšem velmi mnoho méněcenných individuí, ale nesmíme zapomínat, že nejinteligentnější zločinci jsou na svobodě. Nové životní zvyklosti rozhodně nepřispěly k posílení duševního zdraví.


Má-li se člověk stát lepším, musí se přetvořit; a to nepůjde bez bolestí, neboť je současně mramorem i sochařem. Člověk si neuvědomuje, že upadá. Na štěstí došlo k události nepředvídané inženýry, národohospodáři a politiky. Pyšná budova amerického hospodářství a peněžnictví se zřítila. Jsou příčiny krize pouze hospodářské nebo finanční? Nesnížil snad moderní život rozumové a mravní schopnosti celého národa? Proč musíme každoročně platit několik bilionů dolarů na potírání zločinnosti? Proč je tolik slabomyslných a bláznů u civilizovaných národů? Hospodářská krize přišla opravdu právě včas, než byly po předcích zděděné vlastnosti úplně zničeny nečinností, korupcí a změkčilostí života.


Moderní společnost dosud nezadusila všechna ohniska kultury ducha, mravní odvahy, statečnosti ctnosti; plamen stále ještě hoří a zlo není nenapravitelné. Ale obnova člověka vyžaduje přetvoření moderního života; nemůže k ní dojít bez hmotného a duchovního převratu. Máme však ještě dosti síly a prozíravosti k takovému obrovitému dílu? Na první pohled se zdá, že nikoliv. Lidé stali se lhostejnými ke všemu kromě peněz. Přece však máme jakousi naději. Nemůžeme provést obnovu svoji a svého okolí, dokud nezměníme způsoby svého myšlení.


Studium mravních, estetických a náboženských cítění ukáže se stejně nutným jako matematika, fyzika a chemie. Budeme se ptát hygieniků, proč se nesnaží zabránit vzniku nemocí duševních a nervových, proč se nestarají také o duševní zdraví. Proč izolují nemocné s nakažlivými chorobami a ne také lidi, kteří šíří duševní a mravní nemoci. Proč pokládají za nebezpečné pouze zvyky, které působí organické choroby, a ne také ty, které vedou ke korupci, zločinům a chorobám duševním. Národohospodáři si uvědomí, že lidé myslí, cítí a trpí, že je jim potřebí ještě jiných věcí než práce, potravy a volného času a že mají právě tak duchovní potřeby jako fyziologické; a že příčiny hospodářské a peněžní krize mohou být také mravní a duchovní.


Musíme vysvobodit lidské individuum ze stavu intelektuálního, mravního i fyziologického úpadku, způsobeného životními podmínkami, vzbudit dřímající energie, dáti mu zdraví, vrátit mu jednotnost a soulad celé osobnosti. Musíme rozbít skořápku, do které ho tak úspěšně uzavřela společnost a moderní způsob výroby. Člověk však nemá nezávislosti, je vázán ke svému okolí. Chceme-li proto vytvořit lepšího člověka, musíme změnit svět, v němž žije. Je v moci každého jedince, aby změnil způsob života a aby si vytvořil kolem sebe prostředí aspoň poněkud odlišné od prostředí nemyslícího davu. Stojí-li však izolován, nemůže se trvale ubránit vlivu hmotného, duchovního a hospodářského prostředí. Musí se proto spojit s jinými jedinci stejného smýšlení, aby mohl bojovat vítězně se svým okolím.


Lékařství dopracovalo by se největšího vítězství, kdyby objevilo prostředky, jak učinit tělo i ducha přirozeně imunním proti nemocem, únavě a strachu. Umělé zdraví nestačí k lidskému štěstí. Někteří lidé vzdorují infekci a degenerativním chorobám, ba i sešlosti věkem; od těch měli bychom se naučit jejich tajemství. Musíme poznat vnitřní zařízení organizmu, která působí tuto zdatnost. Lékařství nesmí se již spokojovat pouhou kompenzací organických poruch, nýbrž musí se snažit takovým poruchám předem zabránit nebo vzniklé skutečně vyléčit. Naděje lidstva leží v prevenci degenerativních a duševních chorob a nikoli v pouhém léčení jejich příznaků. Tento pokrok závisí na odhalení tajemství těla a ducha, halících se do závoje chemických struktur. Rodiče musí si jasně uvědomit, že bez nich se výchova dítěte neobejde, a musí být na tuto úlohu vhodně připraveni. Ženě musí být vrácena její přirozená úloha; jejím úkolem je nejen rodit, ale také vychovávat své děti.


Dokonalý a úplný vývoj lidské osobnosti je konečným cílem civilizace.


Přišel čas, abychom pracovali na své obnově. Žijeme ve světě, který není pro nás, ve světě, který se zrodil z omylů našeho rozumu a z neznalosti naší skutečné podstaty. Takovému světu nedovedeme se ovšem přizpůsobit; nelze proto jinak než se proti němu vzbouřit. Naše poznámka: Toto vzbouření ale musí být nenásilné, v souladu s morálními normami přirozeného Zákona, jemuž podléhá každá lidská moc na Zemi. Uvedené úryvky jsou převzaty z brožury F. Venzary, O kladném a záporném vývoji lidské říše (ISBN - 978-80-86519-24-1)






JUDr. František Venzara (tel. 585 386 025)
Nádražní 28
783 13 ŠTĚPÁNOV u Olomouce

 

<< ZPĚT

 

Start: 1.3.2007
Original: www.spmz.info
SPMZ • Nádražní 28, 783 13 Štěpánov u Olomouce
Czech republic

č.ú.: 257346517/0300

děkujeme za podporu!